Plzeňský kraj hájí svá historická území, Středočeši se nechtějí dělit o bývalý vojenský prostor Brdy

Vedení Plzeňského kraje podporuje návrh ministerstva obrany, které navrhuje katastrální členění rušeného Vojenského újezdu Brdy podle historických katastrů obcí před vznikem újezdu. Návrh ministerstva pracuje s podklady katastrálního členění z roku 1949, které respektovalo hledisko rozvodí a možnosti obcí ovlivňovat zásobování pitnou vodou a protipovodňová opatření. Proti tomuto návrhu jsou ovšem představitelé Středočeského kraje, kteří se nehodlají o území opuštěné armádou nijak dělit a hodlají je převzít celé pod svoji správu.

„Skutečnost, že se rozcházíme v názoru na dělení území je logická, ale je to realita. Chceme získat zpět území, které historicky patří k našemu regionu posledních 700 let. A nic na tom nezmění fakt, že od roku 1949 to bylo jinak,“ uvedl první náměstek hejtmana Václav Šlajs (ČSSD).

„Domluva se Středočeským hejtmanem se nechystá, nenalezli jsme shodu. Nebudeme o této záležitosti dál diskutovat a necháme o ní rozhodnout naše zákonodárce. Chystáme se jednat s poslanci, senátory i se starosty obcí, zákonodárcům pak budeme tlumočit stanovisko kraje. Rozhodně se nechystáme najímat lobbisty, aby obíhali poslance z jiných regionů a přesvědčovali je, aby hlasovali pro náš návrh,“ řekl hejtman Chovanec.

Hejtman Milan Chovanec argumentuje, že snahou Plzeňského kraje není rozhodně získat nějaký majetek. „Nám jde opravdu o to, aby se katastr vrátil do těch přírodních podmínek rozvodí, pro nás to má důležitou roli v zásobování pitné vody pro Rokycany a pro nějaká protipovodňová opatření, která by se tam měla budovat, včetně suchého poldru, který má zabránit záplavám Rokycan,“ uvedl Chovanec. „Když se dnes podíváte na mapu, tak některým obcím v Plzeňském kraji končí jejich katastr 30 metrů za jejich domem, pak už začíná vojenský újezd. Když si vezmeme původní hranice obcí z doby před vytvořením vojenského prostoru, byl ten katastr větší. My chceme jen ten návrat k tomu standardnímu stavu, který tam byl. Nechtěl bych, aby se řešily případy, že si někdo zlomí nohu třicet metrů za chalupou a záchranka z Plzeňského kraje se bude dohadovat se středočeskou, kdo tam pojede,“ řekl Chovanec.

„Nechceme, aby se to území po zrušení vojenského újezdu nějak rozdělovalo, jsme proti tomu, aby nám někdo odstřihl část kraje. Bereme to jako křivdu, že nám chce někdo vzít 8870 hektarů, což je 38 procent současné velikosti Vojenského újezdu Brdy. Necháme o všem rozhodnout zákonodárce, náš názor měnit nebudeme ani po dnešní schůzce,“ zarytě trvá na svém hejtman Josef Řihák (ČSSD), který byl v minulosti starostou Příbrami, jíž se dělení vojenského prostoru také dotýká. „Rokycansko bychom před záplavami mohli ochránit i my, je jedno, kterému kraji to území patří a kdo tu ochranu vytvoří,“ tvrdil Řihák.   

Hejtmani se dohodli, že oba kraje vytvoří pracovní skupiny, která bude posuzovat otázky ochrany životního prostředí, bezpečnosti a regionálního rozvoje. Shodují se také ohledně zřízení CHKO Brdy na tomto území o rozloze 380 kilometrů čtverečních. „Zřízení CHKO je otázka dvou tří let, každopádně musí to být schváleno před tím, než by došlo k předávání brdského prostoru,“ dodává středočeský hejtman.

Zrušení vojenského újezdu se dotkne deseti obcí Plzeňského kraje. Jedná se Borovno, Dobřív, Mirošov, Míšov, Skořice, Spálené Poříčí, Strašice, Štítov, Těně a Trokavec. Těm by se podle požadavku kraje mělo vrátit katastrální území, které jim patřilo před vyhlášením vojenského újezdu. V současné době ve vojenském prostoru pracují pyrotechnici, kteří tam čistí od munice území 550 hektarů dopadových ploch. Vyčistění prostoru může stát až kolem 1,5 miliardy korun, na což ani jeden kraj nemá peníze. Zajištění likvidace munice budou proto kraje požadovat od státu.