Plzeňský kraj nesouhlasí se snahou zlatokopů, kteří chtějí obnovit průzkum těžby zlata na Šumavě
Plzeň, Kašperské Hory, publikováno 20.08.2013, autor: Richard Beneš
Radní Plzeňského kraje na svém posledním zasedání vyslovili nesouhlas s těžbou zlata na Šumavě a s prováděním souvisejících průzkumných prací. Reagovali tak na informace od starostů šumavských obcí, kteří mají poznatky o tom, že se o těžbu v lokalitě začínají opět zajímat těžební firmy. V sobotu se dokonce v Kašperských Horách uskuteční od 13.00 hodin protestní akce odpůrců těžby zlata z řad odborníků, politiků i veřejnosti, kteří se obávají devastace Šumavy. Na akci je pozván i prezident republiky, informoval krajský radní pro životní prostředí Václav Štekl (KSČM).
„Pohoří Šumava je z hlediska přírodních hodnot jednou z nejvýznamnějších částí Plzeňského kraje. Kromě národního parku a chráněné krajinné oblasti se zde nachází i ptačí oblast, Šumava je také významné prameniště vodních toků a chráněná oblast přirozené akumulace vod. S ohledem na to, že průzkumy a hlavně samotná těžba zlata by měly negativní dopad na životní prostředí této velmi cenné lokality, není podle vedení Plzeňského kraje vhodné tyto činnosti umožnit,“ stojí ve společném stanovisku radních Plzeňského kraje.
„Máme stejný názor, jako mají všechny dotčené obce. Dělat pokusy s přírodou ve chvíli, kdy se jako kraj snažíme uchránit ji krajským návrhem zákona o Národním parku Šumava, je špatně. Plzeňský kraj podporuje snahu šumavských obcí, aby se tam nekonaly žádné průzkumné práce a už vůbec ne těžba zlata,“ řekl náměstek hejtmana Ivo Grüner (ČSSD). Podle slov radního Štekla kraj nepočítá v územním plánu s žádnou těžbou zlata na Šumavě a nikdy by nedal ani svolení k průzkumným pracím.
V devadesátých létech probíhal nedaleko od Kašperských Hor průzkum ložisek zlata, který tam prováděla společnost TVX Bohemia důlní. Její aktivity po mnoha protestech zastavilo ministerstvo životního prostředí. Před pěti lety podala novou žádost o průzkum společnost Potamon GTS. Ani tato společnost neuspěla a průzkum jí zakázal tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík. Nyní se o průzkum má zajímat společnost Gabreta Gold. Na základě výsledku průzkumů těžařů je na Šumavě kolem 120 tun zlata za zhruba 130 miliard korun, dále jsou tam i ložiska wolframu odhadem asi za 20 miliard.
Starostové ze Šumavy, kteří se chystají na sobotní protestní akci, požadují, aby z připravovaného horního zákona nezmizel zákaz těžby pomocí kyanizace, jak je v jeho návrhu. Dále pak, aby se zlatem a wolframem nemohlo být nakládáno v rozporu s deklarací strategických zásob a deklarací o zachování těchto nerostů dalším generacím. Dále se snaží prosadit, aby ministerstva v této záležitosti nepostupovala nekoordinovaně.
Fotogalerie
