Jsme televize vašeho kraje

Plzeňský kraj poskočil na třetí místo žebříčku hodnotícího socioekonomickou úroveň krajů

Plzeňský kraj, publikováno 18.09.2013, autor: Richard Beneš

Plzeň - ilustrační foto | Autor: Richard Beneš

Na třetím místě žebříčku skončil Plzeňský kraj na základě již šestého ročníku studie odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze, kteří se letos zaměřili na celkovou socioekonomickou úroveň krajů. Tu dávali do souvislosti s vývojem veřejných financí a s analýzou místních poplatků v krajských městech. Plzeňský kraj se umístil ve 14 z 15 ukazatelů v horní polovině žebříčku. Plzeňský kraj předstihla jen Praha a stříbro patří Jihočeskému kraji. Region si výrazně polepšil v oblasti nezaměstnanosti. Ve srovnání s ostatními kraji je zde druhá nejmenší míra nezaměstnanosti a druhý nejnižší počet uchazečů na jedno volné pracovní místo.

Během monitorovaného období v Plzeňském kraji také klesla kriminalita z 28 trestných činů na tisíc obyvatel v roce 2001 na 22,4 v roce 2012. Výrazné zlepšení zaznamenal kraj v podílu vysokoškolsky vzdělaných, který se během let zvedl o 4,84 procenta. V oblasti regionálního HDP si Plzeňský kraj udržel své třetí místo, stejně jako čtvrté místo podle průměrné hrubé měsíční mzdy. V jediném ukazateli se region objevil až v druhé polovině žebříčku. Tímto ukazatelem byla naděje dožití žen, kde s 80,37 lety obsadil kraj až desáté místo.

Výši místních poplatků v krajském městě odborníci srovnávali z pohledu několika různých skupin obyvatel, seniorů, studentů, rodin a podnikatelů. Město Plzeň jako jediné v České republice nechává řešení komunálního odpadu na svých občanech, kteří mohou volit z několika společností. To omezuje srovnání s dalšími městy. Tento způsob tak staví do stejné pozice obyvatele ve městě administrativně evidované a obyvatele ve městě sice bydlící, ale neevidované. Poplatek z ubytovací kapacity činí v krajském městě šest korun za každý započatý den a osobu, stejně je tomu tak například i Praze, Jihlavě a Karlových Varech. Místní poplatky odvádí obyvatelé přímo městu. Proto bylo v rámci studie i hodnoceno, jaké možnosti plateb město nabízí.  

Plzeňskému kraji se podařilo vylepšit svou pozici ve finálním žebříčku socioekonomické situace ze sedmého v roce 2001 na aktuálně třetí místo. „Plzeňský kraj se vyznačuje vysokou investiční atraktivností a konkurenceschopností. Míra nezaměstnanosti je zde dlouhodobě nižší než ve většině ostatních krajů. Přestože v kraji od roku 2001 došlo k nárůstu počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo, s rozdílem 4,5 se však jedná o druhé nejmenší navýšení v republice,“ uvedl Milan Damborský, zástupce ředitele Střediska regionálních a správních věd Vysoké školy ekonomické, vedoucí zpracovatelského týmu studie.

„Pozitivní vývoj Plzeňského kraje je pro jeho obyvatele dobrá zpráva. To, že náš kraj zaznamenal jako jediný tak výrazné zlepšení, je výsledek dlouhodobého procesu, kdy přednostně investujeme do oblastí, které jsou pro lidi žijící v Plzeňském kraji důležité. Zajišťujeme kvalitní zdravotnickou a sociální péči, podporujeme technické vzdělávání, jehož absolventi se výborně uplatní na trhu práce, a důležitá je pro nás také oblast bezpečnosti, kterou se intenzivně zabýváme zejména v příhraničních oblastech. Obecně občané pozitivně vnímají dobrou hospodářskou situaci Plzeňského kraje a to, že jsme dosud jediným nezadluženým krajem v republice,“ říká hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec (ČSSD).  

Největší zadlužení na jednoho obyvatele mezi kraji vykazoval v roce 2012 Karlovarský kraj, téměř sedm tisíc korun na osobu. Dluh Olomouckého kraje přesahuje šest tisíc korun na jednoho obyvatele. Naopak nulový dluh vykazuje kraj Plzeňský, druhý nejméně zadlužený v přepočtu na obyvatele je kraj Jihočeský. Zadlužení kraje je ovlivněno celoevropským ekonomickým poklesem, který ovlivňuje příjmovou stranu rozpočtu krajů, a také systém čerpání fondů EU, které předpokládají předfinancování projektů.

Fotogalerie

Plzeň - ilustrační foto | Autor: Richard Beneš