Obyvatelé kraje považují za nejpodstatnější zajištění zdravotních a sociálních služeb

Více než 1 300 obyvatel Plzně, Domažlic, Rokycan a dalších 25 měst a obcí Plzeňského kraje dalo veřejně najevo, do kterých oblastí by měl kraj přednostně investovat. Nejpodstatnější je podle nich zajištění zdravotních a sociálních služeb. Význam kvalitní zdravotní péče zdůrazňuje i hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec. „Jsem rád, že pro naše obyvatele je klíčová právě oblast zdravotnictví a sociální sítě. Je to totiž jedna z priorit mých i kraje. Dlouhodobě se snažíme o zachování sítě nemocnic, lékařských pohotovostí a výjezdních míst zdravotnické záchranné služby tak, aby pro každého bylo zdravotnictví místně i časově dostupné,“ uvedl hejtman Chovanec.

Druhá v pořadí priorit je péče o děti a vzdělávání. Následují podmínky pro pracovní uplatnění, za nimi pak bezpečnost. Jako pátá nejdůležitější oblast byla v Plzeňském kraji hodnocena ekologie. Na tomto pořadí se shodli muži i ženy. Šesté v pořadí důležitosti skončily volnočasové aktivity a turismus. Zájem o tolerantní a harmonické občanské soužití je podle průzkumu až na sedmé pozici. Více si jej přitom všímají ženy. V poslední řadě mají obyvatelé regionu na srdci rozvoj infrastruktury. I tady je patrný kontrast mezi postojem žen a mužů, kteří na tuto oblast kladou o něco větší důraz.

Výsledky zjištěné v jednotlivých regionech se podobají. Statisticky se vymyká jen oblast Plzeň-město, která si nejvýše cení zajištění péče o děti a oproti ostatním regionům by významněji podporovala volnočasové aktivity. Pro obyvatele Domažlicka je zase jednou z nejpalčivějších oblastí bezpečnost. V pořadí priorit jí přisoudili druhé místo.

Pořadí důležitosti jednotlivých oblastí života podle občanů Plzeňského kraje se naopak poměrně značně odlišuje od priorit stanovených kolegiem osobností, které pomáhaly sestavit žebříček hodnot výzkumu Místo pro život. Členové kolegia, mezi nimiž jsou například kardiochirurg Jan Pirk, ekonom Petr Zahradník nebo desetibojař Tomáš Dvořák, považují ve shodě s obyvateli Plzeňského kraje za stěžejní péči o děti a vzdělávání a naopak ke konci žebříčku umístili rozvoj infrastruktury. Liší se ale jejich vnímání důležitosti ekologie a bezpečnosti, které jsou podle nich podstatnější, stejně jako volnočasových aktivit, pracovních podmínek a zdravotnictví, kterým naopak přisoudili menší význam.

„Na rozdíl od běžných průzkumů jsme se obyvatel 28 měst nejen ptali, které oblasti života považují za důležité, ale seznamovali jsme je také s informacemi, jak si v těchto oblastech Plzeňský kraj stojí v porovnání s průměrem České republiky. Co z dotazníků nejde vyčíst, je skutečnost, že obyvatelé vesměs oceňují hezkou přírodu ve svém okolí a považují blízkost Bavorska za důvod dobré hospodářské situace v kraji. Rozhovory s dotazovanými však také ukázaly, že občané žijící v blízkosti hranic jsou o něco méně spokojení se svou situací než obyvatelé měst v okolí Plzně,“ zhodnotil svoji zkušenost s průzkumem Michal Kaderka, analytik společnosti Datank, která průzkum prováděla.

Podle výsledků unikátního srovnávacího výzkumu Místo pro život se nejlépe žije v Plzeňském kraji. Na druhém místě v prvním ročníku výzkumu skončil Královéhradecký kraj, třetí příčku obsadilo hlavní město Praha. Prvenství Plzeňského kraje zajistilo například dobré dálniční propojení Plzně se západní Evropou. To přivedlo do Plzeňského kraje i v období hospodářského zpomalení nové investice, a to dokonce dvakrát vyšší, než je celorepublikový průměr. Hustota dálniční a silniční sítě je tu sice oproti celostátnímu průměru o pětinu nižší. Na druhou stranu se kraj může pochlubit o polovinu menší dopravní nehodovostí.

Všechny přednosti i slabiny Plzeňského kraje připomíná až do poloviny července výstava Místo pro život instalovaná v Galerii města Plzeň.