V Halži na Tachovsku investují miliony do opravy církevních objektů, pomáhá i pravoslavná církev a její věřící

Pod obec Halže spadají čtyři sakrální stavby, které jsou nyní v majetku obce. V minulosti však Halže nebyla vlastníkem těchto historických objektů, zdemolované památky získala převodem od římskokatolické církve a pozemkového fondu. „Hlavním důvodem, proč získat tyto stavby do majetku obce byl ten, že jsme chtěli zachovat dominanty, které tam jsou, naší snahou bylo vyřešit jejich neutěšený stav. Začínali jsme obnovou kaple v osadě Branka, která nebyla tak náročná, práci zajistili dobrovolníci z řad občanů a pravoslavných věřících, zapojila se i pravoslavná církev. Dnes je kaple kompletně zrestaurována a je v dobrém stavu. Do užívání jsme ji svěřili pravoslavné církvi. Náklady na její opravu činily 300 tisíc korun, desetinou se podílela obec, převážnou část prostředků zajistila pravoslavná církev prostřednictvím sbírky,“ řekl starosta František Čurka.

Kapličku v Halži získala obec od pozemkového fondu v roce 2004 a jednalo se o ruiny. Pomocí dotace z Plzeňského kraje se ji přesto podařilo v roce 2006 obnovit. „V roce 2009 jsme kapli z prostředků obce ve výši jednoho milionu korun dokončili kompletně. Celkové náklady na opravu činily 1,5 milionu korun. Dnes již vysvěcená kaple je součástí areálu vesnického muzea, kterou má ve vlastnictví obecně prospěšná společnost. Schází se tam na svých setkáních nejen pravoslavní věřící. Každý návštěvník muzea má možnost si kapli prohlédnout,“ uvedl starosta. Pravoslavná církev se angažovala i do obnovy kapličky v obci Obora a nyní se chystá obnovit i původní zámeckou hrobku v Halži.

Největší prostředky zatím obec investovala do opravy věže kostela v Halži. „Zatím jsme v roce 2010 provedli rekonstrukci věže a věžních hodin za dva miliony korun a loni renovaci zvonu za dalších 80 tisíc korun. Získali jsme na to dotaci od místní akční skupiny Český les. Z dvoumilionové investice jsme tak financovali díky nim 60 procent nákladů. Kompletně se opravil krov, opláštění kostela, objekt se kompletně vyčistil a má nové omítky. Nyní se chystáme na opravu samotné lodě kostela, která bude finančně náročnější,“ vysvětlil František Čurka.

Vedení obce ovšem muselo obhájit nemalé investice do církevních objektů před svými občany. „Objevily i kritičtější hlasy, proč obec přebírá církevní objekty, když je to majetek církve a ať se tedy o ně stará církev. Dnes po realizaci záchranných prací si myslím, že se tyto názory změnily. Do kaple nechodí jen věřící, ale i návštěvníci muzea, slyším chválu nejen od návštěvníků obce, ale i od našich občanů. Stejné je to i s věží kostela, která je zatím opravená. Fungují tam hodiny, je tam zvon. Lidé pochopili, že se o historické dědictví musíme starat a pokud to neudělá obec, tak to nikdo jiný už neudělá,“ dodal starosta.

Na obnově a nyní i na provozu zmíněných památek spolupracuje obec Halže s pravoslavnou církví, která sakrální objekty začala používat pro potřeby svých věřících v roce 1950, kdy se začalo osídlovat po odsunu Němců západní pohraničí. Tehdy se tam přestěhovala řada Čechů, žijících na území Rumunska. „Ty památky naší církvi sice nepatřily, ale naši věřící je využívali. Na Tachovsku se dochovalo zhruba 140 kapliček, které však byly v dezolátním stavu. V Halži a jejím okolí se naši věřící z vlastní iniciativy zapojili do opravy kapliček i kostela, které nyní využívají. Aktivních věřících mám v Halži a okolí asi 25, k pravoslavné církvi se ovšem hlásí kolem 150 zdejších občanů,“ řekl pravoslavný kněz Eugen Bakoš.