Krajské nemocnice hospodaří se ztrátou, pojišťovny jim platí za stejné výkony méně, než je republikový průměr

Zatímco republikový průměr na hospitalizační péči pro jednoho pacienta je 29 tisíc korun, zdravotní pojišťovny vyplatí za stejnou péči nemocnicím v Plzeňském kraji o 15 procent nižší částky. „Mohou za to dlouhodobě nespravedlivě nastavené úhradové vyhlášky. Pokud bychom byli placeni alespoň na úrovni republikového průměru, dostali bychom za rok až o 96 milionů korun více za hospitalizační péči, která tvoří 60 procent úhrad nemocnicím, zbytek jsou ambulantní výkony. Za hospitalizaci a ambulanci dostanou naše krajské nemocnice oproti celorepublikovému průměru o 140 milionů korun méně,“ informoval ředitel Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje Jiří Fojtík. V důsledku takto nastavené úhradové vyhlášky dostaly nemocnice za poslední tři roky zhruba o 458 milionů korun méně, než je obvyklý průměr.

„Každý medicínský výkon a s ním spojená hospitalizace má určitou ekonomickou náročnost. Tu dokáže systém financování prostřednictvím systému platby za diagnózu (DRG) číselně ohodnotit takzvanou relativní váhou případu. Jinou váhu tak má například operace kýly a jinou totální endoprotéza kolena či kyčle,“ vysvětluje Jiří Fojtík. „Tato číselná hodnota jako ukazatel náročnosti by se pak měla vynásobit jednotnou sazbou. K tomu však nedochází. V ČR je mezi každou nemocnicí a zdravotní pojišťovnou vlastní takzvaná individuální základní sazba, která se pohybuje v rozmezí zhruba od 15 do 40 tisíc, při republikovém průměru 29,5 tisíce korun,“ doplnil Fojtík. Podle jeho slov by nespravedlnosti v platbách měl postupně narovnat systém platby za diagnózu (DRG).

Současný systém postihuje především malé nemocnice, jejichž individuální základní sazby se pohybují pod republikovým průměrem. Nad ním jsou naopak velké nemocnice a ty ze systému profitují. Například za stejně náročnou operaci slepého střeva mohou totiž kvůli rozdílným sazbám získat i násobně větší úhradu než malá nemocnice. Krajské nemocnice ovšem musí čelit i dalším atakům ze strany zdravotních pojišťoven, které při vyjednávání o nových trvají například na zrušení dvou ze čtyř oddělení rokycanské nemocnice. „Situace v Plzeňském kraji je oproti jiným regionům odlišná, ve dvou ze sedmi okresů už nyní chybí plnohodnotná nemocnice a kraj nehodlá dopustit omezení počtu oddělení v rokycanské nemocnici, protože to by mohlo být pro celé zařízení naprosto likvidační důsledky,“ konstatoval hejtman Chovanec.

Letošní hospodaření v krajských nemocnicích by mělo podle současných předpokladů skončit kladným výsledkem se ziskem 242 tisíc korun. Kraj však předpokládá, že na platbách SOHZ zaplatí ještě více než loni. Kraj letos dokončí a zprovozní nový monoblok nemocnice v Klatovech a po převodu majetku tohoto zařízení výrazně vzrostou odpisy. Nemocnice v Klatovech vykazuje v hospodaření nejvyšší ztráty. Krajským nemocnicím se loni při zachování stejného objemu výkonů podařilo meziročně snížit růst nákladů s výjimkou mezd. Platy zdravotníků ale tvoří 62 procent nákladů nemocnic. Náklady na platy i v důsledku protestní akce Děkujeme, odcházíme meziročně v nemocnicích vzrostly z 714 milionů v roce 2010 na loňských 781 milionů korun. Letos se na mzdy počítá se sumou 787,5 milionu korun.

Navýšení mezd mělo být stejně jako v roce 2011 pokryto z prostředků ze systému zdravotního pojištění. K tomu ale v nemocnicích Plzeňského kraje a zřejmě ani jiných zařízeních nedošlo. „Zvýšit mzdy o uvažovaných 6,25 a následně o 3,75 procent by v nemocnicích Plzeňského kraje znamenalo roční nárůst mzdových nákladů o 40 milionů. To už nemocnice ani kraj samy pokrýt nemohou, zvlášť když už letos přišly o prostředky na loňské navýšení mezd lékařů a musí vedle propadu příjmů čelit i růstu DPH,“ říká radní Plzeňského kraje pro oblast zdravotnictví Václav Šimánek, podle kterého musí na navýšení mezd nemocničního personálu poskytnout prostředky zdravotní pojišťovny ze systému veřejného zdravotního pojištění tak, jak slíbil ministr zdravotnictví.

V důsledku podobných problémů dochází už v některých malých nemocnicích v ČR namísto navyšování mezd k jejich snižování, krácení nároků na dovolenou a hovoří se též o propouštění. „Plzeňský kraj touto cestou jít rozhodně nechce. Zaměstnancům nemocnic jsme slíbili, že v roce 2012 nedojde k poklesu základních mezd oproti roku 2011, a tento slib chci dodržet. Stejně tak bych rád zachoval dostupnost lékařská péče v regionech mimo Plzeň alespoň na stávající úrovni,“ doplňuje Václav Šimánek.