Plzeň si připomene ničivou povodeň z roku 2002, voda tehdy napáchala škody za 562 milionů

Po první vlně povodní, která napáchala škody jen v některých okrajových částech města, začalo v neděli 11. srpna nad západními Čechami pršet vydatně a déšť přestal až v úterý 13. srpna dopoledne. Nasycená půda už nedokázala další vodu pojmout. Zvedla se hladina Úslavy, s malým zpožděním pak Úhlava a o půlden déle Radbuza. Díky manipulaci na přehradě Hracholusky se podařilo oddálit příchod povodňové vlny z řeky Mže do Plzně v době nejvyšších průtoků na ostatních řekách, tím se zabránilo dalšímu zhoršení již tak kritické situace. Nejhůře na tom byly městské části Koterov, Božkov a Roudná.

Pod vodou se ocitl rovněž střed města, Denisovo i Anglické nábřeží, Štruncovy sady, Rychtářka a lokalita U Zvonu. Prudký déšť komplikoval dopravu. Nedalo se například projet Karlovarskou ulicí pod kruhovým objezdem, uzavřely se všechny mosty přes řeky, kromě mostu Milénia. Ve městě kolabovala doprava i zásobování. Voda začala postupně opadat od 14. Srpna. Kulminace Radbuzy dosáhla úrovně 200 až 500leté vody, Úhlavou protékala přibližně 1000letá voda a Úslavou dokonce více jak 1000letá voda.

„V prvním roce po události uvádí magistrát výši škod na městském majetku zhruba 250 milionů korun, na komunikacích to bylo 24 milionů, na technické infrastruktuře 173,3 milionu, na veřejných prostranstvích 8,1 milionu a na domech ve vlastnictví města 42,4 milionů korun. V důsledku povodně v Plzni spadlo, nebo bylo strženo 22 objektů. V majetku města postihla zkáza tři domy na adresách Planská 7, Luční 40 a dům U Zvonu 4-6, u něhož nařízení o odstranění stavby vyvolalo značnou polemiku. Jeho stav ohrožoval život a zdraví osob, proto byl 30. srpna v dopoledních hodinách odstřelen,“ uvedl ke škodám způsobeným povodní primátor Plzně Martin Baxa. Město poskytlo povodní postiženým občanům 113 náhradních bytů, z toho natrvalo poskytnutých bytů bylo nakonec 34.

Město Plzeň a Povodí Vltavy v průběhu uplynulých let vynaložily na protipovodňovou ochranu mnohamilionové částky. Příkladem je opatření na řece Berounce u železničního mostu v Jateční ulici. Napřímení oblouku řeky a prohloubení koryta zvýšilo odtok vody při povodni z centrální části města. Efekt úpravy by měl být značný. Při takzvané stoleté vodě se má hladina zastavit na Zadní Roudné o osm až 18 centimetrů níž, než měla vystoupat před touto stavbou, na Mži ve středu města až po jez u Kalikovského mlýna o přibližně deset centimetrů níž a na Radbuze v centru až po jez u sídla Plzeňských městských dopravních podniků téměř o 20 centimetrů níž.

Znamená to, že při stoleté vodě by se voda do centra města dostat neměla. „Komplexní protipovodňová opatření v oblasti Roudné vyšla zhruba na 108 milionů korun. Dalšími opatřeními, která by měla podstatně zlepšit průběh povodně, tedy i snížit škody, jsou například provedené úpravy mostu v Koterově a Lobzích, odstranění valu u pivovarských studní, ale i úpravy na kanalizační síti,“ řekl primátor Baxa. Jedná se o ochranu proti zpětnému zaplavení území prostřednictvím kanalizace. Nemalou protipovodňovou roli hraje pravidelné čištění koryt řek a úpravy břehů. Významným protipovodňovým opatřením, které město nechalo vybudovat, je moderní systém vyrozumění a varování obyvatel ve všech lokalitách ohrožených povodněmi. Částka, kterou na vybudování systému postupně vynaložilo, se blíží k výši 5,5 milionu korun.

Další opatření se chystají, jde například o ochranný val v Radobyčicích při ulici Pod Skalou. Nelze vynechat ani Povodňový model Plzeň, který průběžně reaguje na změny terénu ve městě a dostupné hydrologické údaje. Dává tak spolehlivou odpověď, kam až může v současné době případná povodeň dosáhnout. Stejně tak lze díky povodňovému modelu předem prověřit, jak který zásah v terénu, ať již nová stavba nebo naopak zamýšlené opatření, může průběh povodně ovlivnit. Každoročně se z městského rozpočtu uvolňuje určitá finanční částka na vybavení dobrovolných hasičů účinnou moderní technikou. V letech 2003 – 2011 činila 30 milionů korun.

Z historického hlediska šlo v srpnu 2012 o povodeň srovnatelnou s léty 1845 a 1890. Voda se Plzni nevyhnula ani v dubnu 1975, kdy škody na Plzeňsku dosáhly 100 milionů korun, jedna osoba tehdy zahynula. V červenci 1981 přinesly nejvíce vody přítoky Berounky, Úslava, Klabava a Litavka, jednalo o 200letou vodu. Vlnu ze Šumavy tenkrát výrazně zmírnila vodní nádrž Nýrsko. Přesto byla na dolním toku Úhlavy dosažena úroveň 50leté vody. Škody přesáhly 120 milionů korun, událost se obešla bez obětí na životech.

Město Plzeň si ničivou povodeň roku 2002 připomene výstavou. Její vernisáž se uskuteční 13. srpna od 14 hodin a stane se zároveň vzpomínkovým setkáním těch, kteří se podíleli na zvládnutí krizové situace a odstraňování škod.