Bývalý krajský radní Miroslav Jaroš se pustil do náměstka ministra zdravotnictví Marka Ženíška kvůli hospodaření nemocnic

„Pokud se týká článku ohledně dluhů nemocnic, pak bych doporučil panu hejtmanovi, aby pana Marka Ženíška jmenoval ředitelem jedné z krajských nemocnic. Aniž bych podrobně znal manažerské schopnosti pana Ženíška, předpokládám, že jsou výborné, dovolím si tvrdit, že by pochodil stejně jako současní ředitelé, ne-li hůře,“ uvádí Jaroš.

„Čtyři roky jsem byl předsedou dozorčí rady Rokycanské nemocnice a.s. a sledoval jsem zoufalý boj ředitele o navýšení plateb za výkony nemocnice. Prostě se mohl rozkrájet, zdravotní pojišťovny neslyšely. Výdaje se přitom škrtaly i omezovaly. To se týká všech krajských zařízení. Ministerstvo musí nastavit standardy zdravotní péče a poplatků za výkon tak, aby za stejný výkon dostala každá nemocnice zaplaceno stejně. To dosud neplatí. Teprve pak se ukáží rozdíly, které budou odlišné od stávajících výsledků hospodaření různých typů nemocnic,“ řekl Jaroš. S Ženíškem se naopak shodnul v kritice Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje, jehož zřízení prý ke zlepšení situace v krajských nemocnicích nepřispělo.

Ženíšek se ve svém materiálu zabýval tím, že hospodaření nemocnic Plzeňského kraje se neustále zhoršuje a vedení kraje jednoduše místo řešení hledá výmluvy. „Stát vyšel vstříc krajským zařízením a v úhradové vyhlášce přidal krajským nemocnicím mnohem více než svým vlastním fakultním zařízením,“ vysvětluje Marek Ženíšek a dodává: „Navíc díky naší snaze na ministerstvu zdravotnictví se budou podmínky v rámci systému DRG (platba za diagnózu) pro všechny nemocnice postupně narovnávat. Připomeňme, že jednotná platba za diagnózu za minulých vlád nejenže neexistovala, ale ani nebyla na obzoru,“ komentuje Ženíšek.

Krajské nemocnice se podle Ženíška nemohou dívat pouze na své příjmy. „Úpravy je nezbytné nacházet i na výdajové straně. Zcela zjevně totiž máme například nadbytečný počet lůžek, která nejsou využívána. A zatímco státní nemocnice opatrně vynakládají každou korunu a zvažují efektivitu všech investic, Zdravotnický holding věnuje čas vymýšlení nesmyslných výmluv,“ říká Marek Ženíšek. Minulý rok proinvestoval Zdravotnický holding téměř půl miliardy korun, letos plánuje vydat čtvrt miliardy, přesto podle Ženíška tvrdí, že není možné nalézt ani korunu navíc na zlepšení platové situace lékařů a sester.

„V důvodové zprávě ke krajskému rozpočtu se přitom dočteme, že je nutné navýšit dotaci nemocnicím z důvodu nárůstu platů zdravotnického personálu,“ diví se Marek Ženíšek a dodává: „Tyto peníze se, pokud vím, do platů nedostaly. Existují tedy dvě možnosti. Krajské vedení buď bezostyšně lže, nebo o situaci neví a Zdravotnický holding fakticky neřídí.“ Stát i přes nižší navýšení úhrad pro své nemocnice, na rozdíl od Plzeňského kraje, personálu svých nemocnic výrazně přidal. Například v plzeňské fakultní nemocnici bylo přidáno na platech 6,25 procenta. Nelze se také vymlouvat na růst snížené sazby DPH, protože ta postihla státní nemocnice stejně jako krajské.

„Jinými slovy, ze strany krajských představitelů slyšíme pouze výmluvy, zatímco čísla a fakta hovoří proti nim. Když jsme kraj požádali, aby ministerstvu zdravotnictví předal podrobné ukazatele hospodaření jeho nemocnic k analýze, byli jsme odmítnuti,“ shrnuje Marek Ženíšek s tím, že výmluvy hejtmana ani jeho náměstků nemohou skrýt vlastní neschopnost efektivně zorganizovat lékařskou péči v Plzeňském kraji.

Zatímco republikový průměr na hospitalizační péči pro jednoho pacienta je 29 tisíc korun, zdravotní pojišťovny vyplatí za stejnou péči nemocnicím v Plzeňském kraji o 15 procent nižší částky. „Mohou za to dlouhodobě nespravedlivě nastavené úhradové vyhlášky. Pokud bychom byli placeni alespoň na úrovni republikového průměru, dostali bychom za rok až o 96 milionů korun více za hospitalizační péči, která tvoří 60 procent úhrad nemocnicím, zbytek jsou ambulantní výkony. Za hospitalizaci a ambulanci dostanou naše krajské nemocnice oproti celorepublikovému průměru o 140 milionů korun méně,“ informoval ředitel Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje Jiří Fojtík. V důsledku takto nastavené úhradové vyhlášky dostaly nemocnice za poslední tři roky zhruba o 458 milionů korun méně, než je obvyklý průměr.

„Každý medicínský výkon a s ním spojená hospitalizace má určitou ekonomickou náročnost. Tu dokáže systém financování prostřednictvím systému platby za diagnózu (DRG) číselně ohodnotit takzvanou relativní váhou případu. Jinou váhu tak má například operace kýly a jinou totální endoprotéza kolena či kyčle,“ vysvětluje Jiří Fojtík. „Tato číselná hodnota jako ukazatel náročnosti by se pak měla vynásobit jednotnou sazbou. K tomu však nedochází. V ČR je mezi každou nemocnicí a zdravotní pojišťovnou vlastní takzvaná individuální základní sazba, která se pohybuje v rozmezí zhruba od 15 do 40 tisíc, při republikovém průměru 29,5 tisíce korun,“ doplnil Fojtík. Podle jeho slov by nespravedlnosti v platbách měl postupně narovnat systém platby za diagnózu (DRG).

Současný systém postihuje podle Fojtíka především malé nemocnice, jejichž individuální základní sazby se pohybují pod republikovým průměrem. Nad ním jsou naopak velké nemocnice a ty ze systému profitují. Například za stejně náročnou operaci slepého střeva mohou totiž kvůli rozdílným sazbám získat i násobně větší úhradu než malá nemocnice.