Festival Plzeňské dvorky přilákal tisíce návštěvníků, lidé objevovali a obdivovali jindy skrytou část měšťanských domů

Po loňském úspěchu, kdy organizátoři představili lidem 12 vnitrobloků, byla letošní nabídka ještě mnohem pestřejší. V centru Plzně je zhruba 300 měšťanských domů, z nichž téměř každý má dvorek. V minulosti sloužily většinou jako hospodářské dvory s hnojištěm, slepicemi a stájemi na jednoho až dva koně, mnohdy nechyběl ani chlívek na prase.

Organizátoři oslovili s nápadem prezentovat veřejnosti jindy skryté dvorky majitele soukromých objektů. „Všichni byli velmi vstřícní, nikdo nás neodmítl. Strašně si pochvalují zájem a někteří se dokonce hlásili sami,“ uvedla Alena Kozáková. A lze předpokládat, že do budoucna se připojí ještě další majitelé, kteří nechají nahlédnout do zatím neznámých dvorků a budou se chtít předvést, jaké skvosty zachránili. Vedle toho také organizátoři akce sbírají vzpomínky pamětníků, které prezentují na svém webu.

Úplně poprvé se otevřel dvorek v Bezručově 25 z roku 1514, který byl údajně jedním z prvních domů ve městě. Majitelé původně kominický dům získaný v restituci začali před čtyřmi lety opravovat z ruiny a loni v listopadu prošel kolaudací. „Tolik lidí jsme opravdu nečekali. Už v 10.00 hodin, tedy se začátkem programu, stál před domem hlouček lidí a během celého dne to pak byl stálý proud návštěvníků, kteří byli nadšeni jak naším dvorkem, tak akcí samotnou,“ řekl jeden z majitelů objektu Martin Vítovec. A zároveň už přemýšlel, co všechno by se dalo v příštím roce vylepšit. Stejnou zkušenost měli také majitelé nově otevřeného penzionu Republika na Náměstí Republiky 24, domu, který po léta chátral a nyní byl pro „dvorkaře“ jedním z hlavních cílů a svou novou podobou většinu nadchnul.

Poprvé a naposledy se zřejmě otevřel prostor mezi františkánským kostelem, kaplí sv. Antonína a hotelem Continental, kde byl od konce 13. století do roku do 1785 hřbitov. „Je to velice romantické místo, které se od příštího roku změní v zahradu k takzvanému domečku, bývalé prádelně pro klášter, kde vznikne po rekonstrukci byt pro plzeňského biskupa Tomáše Holuba,“ řekl architekt Jan Soukup. Půvabný je také dvoreček v Pražské ulici u stanice tramvaje se zrestaurovanou chlebovou pecí, o němž lidé vesměs neví, i když je přístupný.

Lidé byli překvapeni také prostorem vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Františkánské ulici či kouzlem dvorku na Náměstí Republiky 20. V letošním roce se zapojilo také Pivovarské muzeum, kde se pro mnohé otevřel nečekaný pohled na staré hradby a chmelnici. Západočeská galerie ukázala svůj dvorek v Pražské 13 a pestrý program čekal i na návštěvníky Národopisného muzea a to nejen na dvorcích, kde vystoupily dětské folklorní soubory či Broučci band, ale také ve svých expozicích. Více než dvě stovky lidí se vydaly na komentované prohlídky, které připravil oblíbený plzeňský historik David Růžička s dalšími průvodci.

„Procházka po dvorcích byla naprosto úžasná. I když člověk celý život žije v Plzni, mnohdy ani nevíme, jaké krásy tady máme. Akce je to skvělá, i když si myslím, že není možné stihnout navštívit během jediného dne úplně všechny dvorky,“ komentovala netradiční festival návštěvnice Petra Mrzenová.