Jedinou certifiovanou přírodní zahradu na Klatovsku zpřístupní poprvé její majitelé o víkendu veřejnosti

Aby získala zahrada certifikát, musí splňovat tři základní kritéria. „Nesmí se používat umělá minerální hnojiva, nesmí se používat pesticidy, herbicidy a chemické postřiky a nesmí se používat rašelina k úpravě půdy ani v podobě kupovaných substrátů pro hrnkové rostliny. Dále musí být v zahradě ještě další stanovené přírodní prvky, které zajišťují místo pro život drobným živočichům a hmyzu, kteří pak na zahradě přispívají k zajištění přírodní rovnováhy. Mottem přírodních zahrad je, že zahrada může být krásná i bez chemie,“ vysvětluje majitelka zahrady Věra Dvořáková, která je zároveň starostkou Myslovic. Přírodní zahrada podle jejích slov plní funkci jak estetickou, odpočinkovou tak svým majitelům přináší i užitek.

„Na vytváření své přírodní zahrady pracuji už několik let a stále je co zdokonalovat, stále je co se učit. Někdy je to jednoduché, jindy mě to zavede do slepé uličky, ale v každém případě je znát rozdíl. Těch změn se tu odehrála celá řada, od vytvoření nejrůznějších záhonů, kamenných zídek až po to, kdy jsme začali větší část zahrady kosit ručně, kosou,“ říká majitelka zahrady v Myslovicích.

Součástí prezentace přírodních zahrad v Myslovicích u domu č.p. 16 bude i doprovodný program, kdy si návštěvníci mohou prohlédnout zahradní knihovnu a výstavu fototechniky 70.-80.let, která se ale uskuteční pouze v případě pěkného počasí. Chybět nebudou sazenice ze zahrady, domácí občerstvení a drobné výrobky. Pro děti je připraven dětský koutek s domečkem, pískovištěm a malířským atelierem. Myslovickou zahradu mohou lidí navštívit v sobotu a v neděli od 10.00 do 16. 00 hodin, prohlídky začínají vždy každou celou hodinu.

Akce „Víkend otevřených zahrad“, začala ve Velké Británii a brzy se rozšířila po celé Evropě. V rámci ní se může široká veřejnost podívat i do jinak nepřístupných zahrad, které jsou něčím zajímavé. V České republice se o víkendu 10. a 11. června otevřou na dvě stovky zahrad, z čehož v Plzeňském kraji jich bude okolo dvaceti. Další z nich je také plzeňské arboretum Sofronka. Zájemci si tam mohou o víkendu volně prohlédnout naučnou stezku borovic, stezku o včelách a včelařství, zpřístupněná bude horní plocha s prvky pro výuku lesní pedagogiky včetně koutku s daňčí zvěří. Po oba dny se budou navíc konat komentované prohlídky arboreta, vždy v 11.00 a 15.00.

V plzeňském arboretu Sofronka je jedna z největších sbírek borovic rostoucích v Evropě a Asii. V současné době zde roste 37 různých druhů borovic z celého světa, z nichž některé nejsou jinde v České republice k vidění. Nejstarší strom, borovice lesní, má 270 let. Součástí areálu o rozloze 22 hektarů jsou naučné stezky o borovicích a o včelách a včelařství.

Světovou sbírku borovic na Sofronce založil v roce 1956 Karel Kaňák. Původně sloužila jako vědecko-výzkumné pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, zabývající se šlechtěním borovic. Od roku 2010 se provoz arboreta stal součástí Oddělení pro vzdělávání, veřejnost, vědu a výzkum Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně. „Převodem arboreta Sofronka do správy města Plzně se změnila i náplň a koncepce arboreta. Výzkumná činnost ustoupila poněkud do pozadí, areál se otevřel veřejnosti a zaměřil se zejména na ekologické vzdělávání mládeže,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Petr Náhlík (KDU-ČSL).