Zlaté kříže II. a III. stupně převzalo z rukou hejtmanky Karlovarského kraje 59 dárců krve

Zlatý kříž III. stupně za 80 a více bezplatných odběrů převzalo 47 dárců, 11 dárců obdrželo Zlaté kříže II. stupně za 120 a více odběrů krve. Mnozí z nich jsou již jen krůček od Zlatého kříže I. Stupně, který se předává za 160 a více odběrů.

„Jsem velmi hrdá na to, že v Karlovarském kraji nejsou problémy s dárcovstvím. Všichni ocenění si zaslouží velký obdiv, respekt a úctu,“ uvedla u příležitosti slavnostního aktu hejtmanka Jana Vildumetzová (ANO).

Skutečnost, že na rozdíl od jiných krajů v České republice se ten Karlovarský nepotýká s nedostatkem dárců krve potvrdila i primářka transfuzního oddělení sokolovské nemocnice Zuzana Fialová. „Je to stav dlouhodobý, nemáme velké výpadky ani o prázdninách, kdy většinou velké transfuzní stanice žádají a mají málo dárců. Tento stav my prakticky nemáme. Dárce musíme často i odmítat, protože hlídáme určité zásoby krve na skladě tak, abychom měli od každé skupiny přiměřené množství,“ uvedla lékařka Zuzana Fialová. V některých ojedinělých případech musí transfuzní stanice koupit krev jinde, děje se tak v případě, že se vyskytne nějaká vzácná protilátka.

Noví dárci krve přichází podle slov primářky Fialové průběžně, je jich kolem 120 ročně a jedná se většinou o mladé lidi, kteří dovršili 18 let. „Hodně z nich je z dárcovských rodin, kdy rodiče nebo prarodiče také dávají krev a mají tu zkušenost. Řada z nich už jako děti doprovázela své rodiče, když šli darovat krev. Takže ví, do čeho jdou a jsou rádi, když se mohou sami aktivně zapojit,“ dodala Zuzana Fialová. V případě darování „plné krve“ mohou chodit muži darovat po třech měsících, ženy mají na regeneraci o měsíc delší dobu.

Jedním z jedenácti dárců, kteří převzali Zlatý kříž II. stupně byl také devětatřicetiletý Michal Hrádek z Horního Slavkova. Ten se k dárcovství dostal podobně jako většina dalších mužů, když byl na vojně. „Poprvé jsem daroval krev v roce 1997, když jsem byl na vojně ve Stříbře. Společně s dalšími kluky jsme odjeli do Plzně do fakultní nemocnice. Pak už mi to zůstalo vlastně celý život. Nejdříve jsem dával klasickou krev a teď už dávám i krevní plazmu,“ řekl Michal Hrádek. Ten má na svém kontě už 137 odběrů. Naposledy byl darovat krev 5. června. On sám zatím nikdy nepotřeboval využít krev jiného dárce.

Dárcovství krve je díky rozvoji medicíny a z toho plynoucí rostoucí potřebě transfúzních přípravků stále aktuálním tématem. Červený kříž od roku 1959 celosvětově usiluje o bezplatnost odběrů krve i jejích složek, neboť je nejlepší zárukou bezpečnosti příjemce. Dárcovství založené jen na morální motivaci snižuje možnost, že by dárce zatajil některé důležité informace o svém zdravotním stavu či chování. Ve 62 zemích celého světa je dárcovství plné krve stoprocentně zdarma, přičemž v roce 2002 to bylo jen 40 zemí. Česká republika se v případě plné krve řadí k zemím s čistě bezpříspěvkovým dárcovstvím, v případě krevní plazmy tomu tak bohužel zatím není.