AKTUALIZOVÁNO: Divocí vlci roztrhali na Šumavě stádo ovcí, útočili v ohradě poblíž Knížecích Plání

„Celková bilance vlčího útoku je šestnáct zabitých kusů nalezených po celé pastvině, tři ovce, které byly silně potrhané na krku a břichu, jsme museli utratit a dalších šest ovcí s ranami na krku, se pokoušíme zachránit. Čtyři kusy se zatím nepodařilo nalezt. Bez zranění tak zůstalo jedno jehně a beran se zvoncem,“ vypočítává bilanci vlčího útoku majitel stáda Tomáš Rychecký.

„Je to pro nás samozřejmě nečekaná tragédie. Je nám líto těch ovcí samotných, ale je to také pro nás zmařená dlouhodobá práce, protože se jednalo o speciálně šlechtěné ovce, jejichž chovu jsme věnovali hodně času i peněz. Stádo čítalo 31 kusů takzvaného východofríského berana a 30 dvouletých jehniček jako základ nového odolného stáda s vyšší mléčností. Počítali jsme s jejich rozvojem právě tady na Knížecích Pláních,“ dodává farmář Tomáš Rychecký.

Útok vlků na stáda chovaných ovcí nebo skotu na Šumavě odborníci ze Správy Národního parku Šumava očekávali, zvláště poté, co se letos na začátku roku potvrdil výskyt vlčího páru v oblasti Šumavy a Bavorského lesa.

„Pohled na stádo ovcí, které napadl vlk, není nijak hezký ani pro nás, natož pro jejich majitele. Je to nová zkušenost pro všechny, protože déle než 100 let tady vlci nebyli. I proto se snažíme místní zemědělce na tuto skutečnost připravovat jak osobní komunikací, tak i odbornými veřejnými semináři. Při této příležitosti jsme upozornili na rizika, ale také na možnosti čerpání dotací na preventivní opatření pro zabezpečení stád a také na to, jak čerpat náhradu škody na chovných zvířatech, která podlehnou útoku velkých šelem, jako jsou vlci nebo rysi,“ vysvětluje náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.

„Nic z toho ale pochopitelně nedokáže připravit na prvotní šok z takového útoku, který se odehrál o víkendu na Knížecích Pláních. Naštěstí chovatelé mohou žádat náhradu škod způsobené zvláště chráněnými druhy. Nutno ale dodat, že velké šelmy jsou důležitou součástí naší přírody a Šumavy zvláště, stejně jako hospodářská zvířata. Případná obava návštěvníků Šumavy z toho, že by je mohl třeba napadnout vlk, také není na místě. Člověku se tato šelma vyhýbá,“ dodává Martin Starý.

Přítomnost vlků chovatelé dobytka na Šumavě už nemohou brát na lehkou váhu a měli by svá stáda skotu nebo ovcí lépe zabezpečit. „Samozřejmě je to možné a to jak pořízením kvalitnějšího hrazení, tak třeba i stálou přítomností velkých pasteveckých psů ve stádě. Na všechna tato opatření je možné získat dotace z Operačního programu Životní prostředí,“ říká mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Správa NP Šumava aktuálně zakoupila mobilní, elektrický ohradník, který slouží především k ochraně stáda v noci. Zemědělci si jej budou moci zapůjčit a vyzkoušet si tak i jeho funkčnost případně to, jak například ovce na tento druh síťového ohradníku budou reagovat.

„Uvidíme, zda možnosti zápůjčky využijeme. V současné době zůstalo na Knížecích Pláních stohlavé stádo. Zvažujeme jejich přesun a budeme se snažit o lepší zabezpečení našich ovcí, přes které by se už vlci nedostali. Pokusíme se i využít možnosti dotací, akorát, jak jsem zjišťoval, jejich vyřízení není úplně snadné,“ dodává poškozený chovatel Tomáš Rychecký.

Přímo na místě brutálního útoku na stádo ovcí zjistili ve středu reportéři TV ZAK, že masakr má na svědomí zřejmě pár dospělých vlků se svými mladými. Vzhledem k tomu, jakým způsobem bylo stádo vybité, vlci pravděpodobně učili svá mláďata lovit a zabíjet. Jen malá část usmrcených ovcí posloužila vlkům jako potrava.

Farmář Tomáš Rychecký dodal, že vlci mu během chvíle zlikvidovali tříleté úsilí, kdy budoval chov. Škodu zatím nedokázal přesně vyčíslit, protože velká část usmrcených ovcí byla březích.