Obce se potýkají s nedostatkem lékařů, ti odcházejí do důchodu nebo do větších měst
Plzeň, publikováno 19.09.2017, autor: Richard Beneš
S akutním nedostatkem lékařů se už potýká, nebo se v brzké době bude potýkat, až polovina obcí v České republice. Vyplynulo to z průzkumu Svazu měst a obcí ČR (SMO), kterého se zúčastnilo 615 obcí. Lékaři stárnou, odcházejí do důchodu nebo za lukrativnější prací do velkých měst či zahraničí. Nejvíc lidé postrádají lékaře v Karlovarském, Moravskoslezském a Libereckém kraj, rozdíly jsou ovšem i na úrovni regionů. Již neplatí, že lékaři chybí jen v horských a pohraničních oblastí.
„Z našeho Velkého zdravotně-sociálního dotazníku mimo jiné vyplynulo, že nejvíc chybí praktičtí lékaři, následují stomatologové, praktičtí lékaři pro děti a dorost a gynekologové,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl. Lékaři podle průzkumu Svazu měst a obcí ČR chybí ve třetině obcí, v dalších 16 procentech samospráv v brzké době chybět budou. Už v roce 2013 byl podle Ústavu zdravotnických informací průměrný věk všeobecných lékařů 54 let, lékařům pro děti a dorost bylo v průměru dokonce 56 let. Lékařů, kteří odcházeli do důchodů, bylo víc než těch, co úspěšně absolvovali medicínu a všechny atestace. Situace se od té doby příliš nezměnila. Není totiž systémově řešena.
„Zdravotnictví je třeba personálně stabilizovat. Najít systémové řešení a motivační nástroje pro to, aby lékaři a sestry chtěli a zvládli pracovat i tam, kde chybí,“ říká místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR Jan Žaloudík. Průzkum Svazu měst a obcí ČR také ukázal, že čtvrtině obcí chybí lékárna. Někdy je to proto, že byla zrušena po odchodu lékárníka do důchodu.
Složitá je také situace v sociálních službách. Kromě zavírání oddělení v nemocnicích po celé republice se snižují i kapacity domovů důchodců. Respektive přestávají přijímat seniory, protože nemají zaměstnance, kteří by se o seniory starali. Pomoci by měla, stejně jako ve zdravotnictví, změna systému vzdělávání a také zvýšení platů. O lepším odměňování před časem rozhodla vláda, když schválila úpravu, která od letošního 1. července 2017, zvýšila platové tarify zaměstnanců v kultuře, nepedagogických pracovníků v regionálním školství, sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních a komunálních službách a zdravotnickému personálu. Podle SMO ale ministři bohužel příliš neřešili to, kde mají samosprávy na vyšší platy vzít peníze.
Proto Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě volá po změně Ústavy. Tak, aby garantovala, že pokud územně samosprávným celkům přibudou úkoly, musí na to od státu dostat i potřebné finanční prostředky, a to v plné výši. Takové systémové opatření by ve výsledku mohlo pomoci řešit i situaci s přetíženým a frustrovaným zdravotnickým personálem a sociálními pracovníky.
Fotogalerie
