Prezident schytal na úvod návštěvy v regionu kritiku od vedení Plzeňského kraje a pohladil břicho novináře

„Prohlášením v Radě Evropy, prezident, jako hlava státu, který má bolestné zkušenosti s okupací naší země v roce 1968, otevřeně legitimizuje agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem,“ usnesli se na mimořádném jednání krajští radní. Svými podpisy toto usnesení podepsal vedle hejtmana ještě náměstek Martin Baxa (ODS) a náměstkyně Marcela Krejsová.

„Plzeňský kraj se nikdy nebude chovat jako koňský handlíř a nebude spekulovat o tom, jestli přijme demokraticky zvoleného prezidenta. My ho vždycky přijmeme. Vážím si vašich postojů k arménské genocidě nebo k Izraeli. Na druhou stranu vám musím oznámit, že my odsuzujeme agresi Ruska, kdy jejich vojska okupují část Ukrajiny. Dáváme tak naším prohlášením vzkaz Ukrajině, že jsme solidární s jejími občany,“ řekl hejtman Josef Bernard při uvítání prezidenta.

Na to prezident reagoval tím, že si váží upřímnosti a otevřenosti. Upozornil ovšem, že v samotném projevu v Radě Evropy o Krymu vůbec nemluvil. To se stalo až při obvyklých otázkách z pléna, které následují po projevech. „Jedna z deseti otázek se týkala Krymu. Ve svých veřejných prohlášeních jsem vždy tuto anexi označil za protiprávní. Obsazení Krymu je ale "fait accompli", tedy hotová věc. To ale vůbec neznamená uznání legitimity anexe. Naopak,“ konstatoval Zeman. „Ať mi někdo řekne, a já budu rád, jak chtějí vrátit Krym Ukrajině. Když mi to někdo řekne, já se skloním a bude to na Nobelovu cenu míru. Ale zatím je to ale opravdu "fait accompli,“ prohlásil prezident.

Na adresu Plzeňského kraje pak prezident nešetřil chválou. Vyzdvihl především nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci celé republiky a také to, že je region zcela bez dluhů. „Jste krajem, kde poměrně výrazně roste průměrná mzda, reálně o šest procent,“ uvedl prezident. Na druhou stranu pokáral vedení kraje za to, že stále nedává více peněz na obnovu zchátralých historických památek. „Všechny památky, které jsou v Plzeňském kraji, jsou v odpovědnosti krajského vedení a to má možnost pokutovat ty, kdo tyto památky neudržují a neopravují,“ řekl Zeman.

A došlo i na otázky ze strany zastupitelů i když ten jediný skutečný dotaz položil náměstek hejtmana Ivo Grüner (ČSSD). „Jak je to s vaším zdravím? Jak se cítíte před prezidentskými volbami a myslíte si, že dokážete úřad prezidenta zvládnout?“ „Děkuji vám za starost o mé zdraví. Cítím se velmi dobře. Nechal jsem se vyšetřit na všem a na všechno. Lékaři zklamaně konstatovali, že je všechno v pořádku. Mám bolavé nohy a špatně chodím. Politika se ale dělá mozkem, nikoliv nohama,“ odvětil prezident.

Někteří plzeňští politici se už před zahájením návštěvy také na protest proti Zemanovu prohlášení o Krymu omluvili z tradičního oběda s prezidentem. Poslanec a místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek například uvedl, že s lidmi, kteří vyzývají k porušování mezinárodního práva a dělají ostudu České republice, neobědvá. Oběd odmítl i europoslanec Jiří Pospíšil (za TOP 09), který prohlásil, že nechce být součástí Zemanovy volební kampaně a zároveň nechce poslouchat řeči o tom, že ruskou anexi Krymu lze spravit nějakou menší kompenzací ropou nebo penězi. Omluvil se například také senátor Lumír Aschenbrenner (ODS). „Oběda se nezúčastním, protože v něm nevidím žádný přínos. A to pro obě strany. S mnoha postoji pana prezidenta nesouhlasím a v poslední době obzvláště.“ A v podobném duchu se vyjádřil i senátor Václav Chaloupek (OPAT). „Nebudu podporovat předvolební aktivity pana prezidenta, s jehož názory a chováním nesouhlasím.“

Hvězdou setkání s prezidentem se stal hned na úvod jeho návštěvy plzeňský redaktor Blesku Zbyněk Schnapka. Bezprostředně poté, co prezident vystoupil před krajským úřadem ze své limuzíny a přivítal se s hejtmanem i jeho manželkou, zamířil ke skupině novinářů. Hrnul se přímo k „prostorově poněkud výraznějšímu“ redaktorovi Blesku. „Já se tak na vás dívám a mám strašnou chuť vás poplácat. Můžu jenom malinko? Děkuji,“ řekl prezident poté, co poplácal překvapeného redaktora po jeho břiše.