Tým plzeňských vědců vyvíjí technologii chytrých oken, mohou nahradit klimatizaci

„Termochromický efekt, na němž jsou budoucí chytrá okna založena, je znám už od roku 1959. Tento jev radikálně promění využívání klimatizace v budovách i v autech,“ říká profesor Jaroslav Vlček z výzkumného centra NTIS. Technologie výroby chytrých oken s kysličníkem vanadičitým má však řadu úskalí. Z hlediska průmyslu je zásadním problémem příliš vysoká teplota 400 – 450 stupňů Celsia, při které se požadovaný typ termochromického VO2 obvykle připravuje, a tedy vysoká energetická a finanční náročnost příliš komplikované technologie.

Plzeňští vědci však našli řešení. Vyvinuli novou plazmovou technologii pro přípravu termochromických vrstev VO2 při teplotách podstatně nižších než 300 stupňů Celsia. „V současné době dokážeme požadovaného jevu dosáhnout už při 40 stupních, chtěli bychom ale dojít až k 25 stupňům Celsia,“ říká Jaroslav Vlček. Současně vědci pracují i na zvýšení propustnosti viditelného spektra slunečního záření a také na přijatelném zabarvení skel. Oxid vanadičitý totiž způsobuje jejich nevzhledné zažloutnutí.

„Věřím, že jsme na dobré cestě, abychom nedostatky termochromických vrstev překonali,“ popisuje Jaroslav Vlček a upozorňuje, že plzeňský tým výzkumného centra NTIS pravděpodobně jako jediný řeší všechny problémy přípravy vrstev VO2 souběžně. Má tak možná k chytrým oknům nejblíže. Je jisté, že pokud se vše podaří, bude mít řešení plzeňských fyziků podobu tenké multivrstvy zajišťující požadované vlastnosti chytrých oken.