Televize ZAK

Jsme televize a zpravodajský
server vašeho kraje

Hlavní menu

Plzeňský kraj

Tým plzeňských vědců vyvíjí technologii chytrých oken, mohou nahradit klimatizaci

Plzeň, publikováno 06.12.2017, autor: Richard Beneš

Profesor Jaroslav Vlček z výzkumného centra NTIS při odborné prohlídce výzkumného centra Nových technologií pro informační společnost (NTIS) při Fakultě aplikovaných věd ZČU. Ta disponuje 14 špičkovými laboratořemi vysoké mezinárodní úrovně se zařízeními pro vytváření tenkovrstvých materiálů, diagnostiku výbojového plazmatu a charakterizaci vytvořených vrstev. | Autor: Miroslav Chaloupka

Jak vyrobit povlak na skle, který bude v závislosti na teplotě řídit průchod tepelného slunečního záření, je téma, kterým se zabývá mnoho výzkumných týmů po celém světě. Technologie výroby takových chytrých oken zatím neexistuje. Vědcům z výzkumného centra Nové technologie pro informační společnost (NTIS) při Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni se letos podařilo jednu ze zásadních překážek výroby chytrých oken vyřešit. Současně pracují na odstranění dalších problémů.

„Termochromický efekt, na němž jsou budoucí chytrá okna založena, je znám už od roku 1959. Tento jev radikálně promění využívání klimatizace v budovách i v autech,“ říká profesor Jaroslav Vlček z výzkumného centra NTIS. Technologie výroby chytrých oken s kysličníkem vanadičitým má však řadu úskalí. Z hlediska průmyslu je zásadním problémem příliš vysoká teplota 400 – 450 stupňů Celsia, při které se požadovaný typ termochromického VO2 obvykle připravuje, a tedy vysoká energetická a finanční náročnost příliš komplikované technologie.

Plzeňští vědci však našli řešení. Vyvinuli novou plazmovou technologii pro přípravu termochromických vrstev VO2 při teplotách podstatně nižších než 300 stupňů Celsia. „V současné době dokážeme požadovaného jevu dosáhnout už při 40 stupních, chtěli bychom ale dojít až k 25 stupňům Celsia,“ říká Jaroslav Vlček. Současně vědci pracují i na zvýšení propustnosti viditelného spektra slunečního záření a také na přijatelném zabarvení skel. Oxid vanadičitý totiž způsobuje jejich nevzhledné zažloutnutí.

„Věřím, že jsme na dobré cestě, abychom nedostatky termochromických vrstev překonali,“ popisuje Jaroslav Vlček a upozorňuje, že plzeňský tým výzkumného centra NTIS pravděpodobně jako jediný řeší všechny problémy přípravy vrstev VO2 souběžně. Má tak možná k chytrým oknům nejblíže. Je jisté, že pokud se vše podaří, bude mít řešení plzeňských fyziků podobu tenké multivrstvy zajišťující požadované vlastnosti chytrých oken.

Fotogalerie

Profesor Jaroslav Vlček z výzkumného centra NTIS při odborné prohlídce výzkumného centra Nových technologií pro informační společnost (NTIS) při Fakultě aplikovaných věd ZČU. Ta disponuje 14 špičkovými laboratořemi vysoké mezinárodní úrovně se zařízeními pro vytváření tenkovrstvých materiálů, diagnostiku výbojového plazmatu a charakterizaci vytvořených vrstev. | Autor: Miroslav Chaloupka

Diskuse k článku