Vědci z plzeňského centra RICE získali unikátní laserový mikroskop

Předchůdce tohoto špičkového přístroje zakoupila katedra technologií a měření na Fakultě elektrotechnické už v roce 2006. Oproti němu je nejmodernější konfokální mikroskop, s nímž budou moci odborníci nyní pracovat, čtyřikrát rychlejší. Pořizuje snímky s čtyřikrát větším rozlišením a zkoumané objekty dokáže zvětšit až 17 280krát, což je asi 1,5krát více než u starší verze.

Unikátní je schopnost 3D zobrazení, kdy systém ze série nasnímaných vrstev počítačově vytvoří 3D obraz. „Ještě důležitější je, že mikroskop umožňuje ve 3D rozměrech i přesně měřit,“ upozorňuje projektový manažer Jan Řeboun z RICE. „Umíme se například podívat do mikroskopických otvorů a změřit jejich hloubku, aniž bychom provedli řez,“ vysvětluje Řeboun.

Vědci ze ZČU dokáží naměřené výsledky také interpretovat. „Standardní proces je, že na základě objednávky firmy provedeme měření a k němu dodáme zprávu s interpretací výsledků,“ popisuje vedoucí katedry technologií a měření Aleš Hamáček. Dodává, že po klimatických komorách je konfokální mikroskop druhým nejčastěji využívaným přístrojem na pracovišti, jež ho používá jak na řešení zakázek firem, tak pro smluvní i vlastní výzkum i pro výuku. Díky zakázkám pro firmy a smluvnímu výzkumu mohlo být zařízení financováno z vlastních prostředků RICE.

Uplatnění má konfokální mikroskop zejména pro diagnostiku elektroniky, například pro studium defektů součástek a pájených spojů či pro měření miniaturních mechanických dílů, jako jsou například optické prvky osvětlovacích soustav automobilů. Využití může být ale velmi rozmanité. Odborníci z RICE už na základě zadání svých kolegů z katedry archeologie diagnostikovali s jeho pomocí pravěké kostěné a kamenné nástroje a vytvořili jejich 3D modely včetně vrypů a dalších detailů. Pracovali ale i na zakázkách pro stomatology či výrobce gramofonových desek.