Televize ZAK

Jsme televize a zpravodajský
server vašeho kraje

Hlavní menu

Milovníci historie vydali novou mapu s pozůstatky objektů protivzdušné obrany Plzně

Plzeň, publikováno 10.02.2018, autor: Richard Beneš

Protiletecký kryt u Hlavního nádraží | Autor: Martin Váňa

Novou tištěnou mapu a populárně naučné video právě vydal projekt Protivzdušná obrana Plzně, který od roku 2016 mapuje hmotné pozůstatky civilních i vojenských objektů protiletecké obrany z doby druhé světové války. Mapa představí několik významných úkrytů na území Plzně, třeba rozsáhlý podzemní komplex v terase pod Vinicemi, v němž se za války se války skrývalo místní vojenské velitelství a který byl před několika lety zpřístupněn veřejnosti v rámci expozice v zoologické zahradě.

Město Plzeň se svými Škodovými závody bylo v době druhé světové války jedním z nejdůležitějších průmyslových komplexů v rukou nacistického Německa. Kvůli tomu se západočeská metropole několikrát stala cílem spojeneckého bombardování. Na ochranu před nálety proto okupační správa a místní obyvatelé vystavěli systém protiletecké obrany, který se skládal z vojenských a civilních krytů, baterií protiletadlových děl a mnoha dalších sofistikovaných zaměřovacích a lokačních zařízení.

„Pozůstatky vojenských obranných objektů teď mapují archeologové a historici z Asociace recentní archeologie v rámci jejich projektů Protivzdušná obrana Plzně, který podpořila Otevřená výzva Pěstuj prostor. Výsledky projektu se zaznamenávají do internetové mapy na webu www.protivzdusnaobrana.plzne.cz. Nyní část této mapy vychází i v tištěné podobě. Tato publikace navazuje na první tištěnou mapu protivzdušné obrany vydanou v roce 2016, které se mezi vojenské nadšence a zájemce o historii Plzně rozdalo přes 800 kusů," řekl Martin Váňa z Asociace recentní archeologie. Zatímco první mapka druhoválečné letecké obrany se zaměřoval především na postavení baterií protiletadlových děl, druhý díl se věnuje protileteckým krytům.

Mapa též zmiňuje několik civilních krytů v okolí hlavního nádraží, z nichž však velká část v nedávné době zanikla kvůli opravám železničního koridoru a další stavební činnosti. Pozornost je také věnována některým méně typickým protileteckým úkrytům, například drobným betonovým pozorovatelnám přezdívaným Einmannbunker, které bývaly umístěny především v průmyslových areálech, nebo skalním krytům u Radčic a v ulici Na Roudné, jež si svépomocí vyhloubili místní obyvatelé. Mapu je možné zdarma získat v infocentru na náměstí Republiky nebo v digitální podobě na adrese https://recentniarcheologie.cz/images/Protivzdusna-obrana-Plzne-2.pdf.

V rámci projektu také vzniklo krátké populárně naučné video Protivzdušná obrana Plzně 2, které přibližuje problematiku výzkumu objektů protiletecké obrany. Video diváka zavede třeba na místo zaniklé baterie těžkých protileteckých děl FlaK 88 na okraji Vejprnic, kde se dodnes dochoval podstavec radiolokátorů FuMG 65 Würzburg Riese. Stejný objekt nalezneme i nedaleko Chotíkova, kde se za války nacházelo jedno z vůbec největších dělostřeleckých ležení v okolí Plzně. Z této baterie se navíc zachovalo i několik v terénu velmi dobře rozpoznatelných okopů pro vojenskou techniku.

V neposlední řadě film představí jediné zachované podezdívky těžkých protileteckých děl na Plzeňsku, které se ukrývají v zahrádkářské kolonii na okraji Předních Skvrňan. Tyto podezdívky během let, jež uplynuly od konce války, upadly v zapomnění, zarostly náletovými křovinami, a dokonce se proměnily v černou skládku. Asociace recentní archeologie však toto místo postupně uklízí a snaží se upozorňovat na jeho historickou hodnotu. Video s názvem Protivzdušná obrana Plzně 2, jež lze shlédnout na adrese https://youtu.be/NWX3Lze9uqc.

Webové odkazy:

https://recentniarcheologie.cz/images/Protivzdusna-obrana-Plzne-2.pdf

https://youtu.be/NWX3Lze9uqc

Fotogalerie

Model protiletecké baterie u Křimic. | Autor: Martin Cikán
Protiletecký kryt u Hlavního nádraží | Autor: Martin Váňa
Pozorovatelna typu Einmannbunker v pivovaru Prazdroj. | Autor: Martin Váňa

Diskuse k článku