Velká voda zlikvidovala hnízdiště racků na mokřadu u Líní, na vině je člověk

Za katastrofou v hnízdišti racků bohužel stojí člověk. „Nějaký aktivista, děti či shoda náhod, ve snaze zvednout vodní hladinu rezervace v době sucha, „zašprajcoval“ přes propustek kulatou kládu. Ta byla navíc utěsněna drny rákosu a fungovala jako hrazení propustku. Na tom by snad nebylo nic špatného, kdyby nepřišel přívalový déšť a nezvedl během několika málo minut vodní hladinu celého mokřadu minimálně o půl metru,“ informoval šéf plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.

Podle slov zvířecího záchranáře navíc částečně ucpaný propustek nezvládal vodu z lokality odvádět a svedení vody ze zpevněných ploch průmyslové zóny přímo do přítokového potoka pak sehrálo v životě tohoto unikátního místa svou decimující roli. „Během momentu došlo na mokřadu ke zvýšení vodní hladiny tak, že 90 procent na lokalitě hnízdících racků chechtavých mělo hnízdo pod vodou. Jenom na námi posekaném a upraveném hnízdním ostrůvku rákosiny hnízdilo kolem 50 až 70 párů racků chechtavých, což je hodně střízlivý odhad. Dalších několik desítek párů bylo i na hnízdních ostrůvcích, které byly rovněž zatopeny,“ řekl Makoň.

Po zničující bouři a záplavě lze už několik dní slyšet a pozorovat velké hejno racků jak na Boleveckém rybníku, tak u čistírny odpadních vod pod Bílou Horou v Plzni. „Při dnešní kontrole jsem místo mláďat racků našel jen vytopená hnízda, ve vodě zastydlá vejce a mrtvolky mláďat, která neměla kam vylézt a kde se usušit. O tom, zda byla kulatina s drny přes propustek úmyslná akce, nebo jen hra dětí či nešťastná souhra náhod, se můžeme dnes už pouze dohadovat,“ konstatoval Makoň. Dodal, že v tomto případě nebylo na vině počasí, nejedná se tedy o jednorázový výkyv jedné sezóny, a tím pádem o přirozený přírodní výběr či přírodní zákonitosti, populace jednotlivých volně žijících druhových skupin.