Vláda by měla do konce ledna znát zredukovaný počet lokalit pro úložiště jaderného odpadu
Plzeň, publikováno 18.07.2018, autor: Richard Beneš
Ministerstvo průmyslu a obchodu předloží vládě do ledna příštího roku návrh na snížení počtu vytipovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. V současné době je jich devět, ve finále se má jejich počet zredukovat na čtyři. Ve hře i lokalita Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji. Proti zřízení úložiště tam ovšem protestují obyvatelé ze širokého okolí. A stejná situace je i na další lokalitě Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje.
Mezi další zvažované lokality patří Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025.
Postup státu hledajícího úložiště vyhořelého jaderného odpadu dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti. Ta aktuálně upozornila na to, že redukce míst pro úložiště nemusí být naplněna a spor kolem úložiště bude pokračovat. Podle sdružení zveřejněná kritéria výběru nejsou příliš konkrétní a nedávají jistotu, že mají být vybrány ty nejvíce bezpečné lokality. Výběr lokalit také neumožňuje kontrolu výběru nezávislými odborníky. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) navíc podle odpůrců usiluje o stanovení nových průzkumných území na všech devíti vytipovaných lokalitách s platností do roku 2025.
„Ministři nové vlády by měli výsledky činnosti SÚRAO řádně zhodnotit a než bude připraven slibovaný zákon zajišťující rovnoprávné postavení obcí, celý proces výběru lokalit zastavit,“ informoval Petr Nohava, který je mluvčím Platformy proti hlubinnému úložišti.
„Chybí potřebná legislativa zajišťující lepší a rovnoprávné postavení obcí, nejsou jasná kritéria, podle kterých se mají vybírat lokality. Není dobře zdůvodněné, zda uspěchaná varianta směřující k jedinému řešení, tedy definitivnímu uschování odpadů pod zem je ta nejlepší a bezpečná,“ uvedl starosta Chanovic Petr Klásek.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout 111 miliard korun. Vyhořelé palivo z jaderných bloků se teď stále ještě ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
Fotogalerie
