Hejtman Josef Bernard ocenil šest osobností z regionu za odvážné občanské postoje

„Je mi ctí předat Čestnou plaketu hejtmana Plzeňského kraje za osobní statečnost lidem, kteří mají vazbu na náš kraj a svými postoji přispěli k obnově demokracie a svobodě v naší zemi. Jejich zásluhy a osobní statečnost, se kterou vystupovali v době, která nepřála odlišným názorům, v době, v níž za názory a postoje byli lidé trestáni, si je třeba neustále připomínat,“ uvedl ve svém proslovu hejtman Josef Bernard.

Hejtmana podle jeho slov nenapadlo, že to, co se řešilo v roce 1989, mohou prý lidé zase brzy řešit. „Máme mezi sebou spoustu lidí, kteří se nedali zlomit, jsem rád, že je mohu ocenit. Oni většinou nebývají známí ani slavní, ale o to více si zaslouží naši pozornost,“ uvedl hejtman Josef Bernard. Slavnostní akt doplnil svým vystoupením písničkář Jaroslav Hutka.

A jaké osobnosti hejtman ocenil? Josef Cuhra se stal disidentem a signatářem Charty 77. Opakovaně byl vyslýchán StB. Veškerou spolupráci s StB však odmítal. Po sametové revoluci byl poslancem za KDU-ČSL a po vzniku České republiky pracoval na Ministerstvu obrany jako personální šéf. Dodnes je předsedou Konfederace politických vězňů v Plzni.

Chartu 77 podepsal i Petr Hrach ze Sušice, kde například sbíral podpisy pod různé petice, například tu, za navrácení pamětní desky připomínající účast americké armády při osvobozování Sušice a petici, která žádala navrácení původní pamětní desky z průčelí muzea v Sušici. Pravidelně rozšiřoval informace o chartě, Listy a Svědectví, za což byl opakovaně zadržen. V Sušici žije Petr Hrach dodnes, zabývá se kresleným humorem a grafikou.

Řadě aktivit inspirovaných mezinárodními tábory v Rakousku a v Norsku se v době totality věnoval Josef Kaše. Organizoval pro děti a mládež putovní tábory do slovenských hor a obětavě pomáhal druhým. S přáteli se snažil nabídnout mladým lidem to, co jim bylo vlastní, usilování o smysluplný život i v obtížných podmínkách a vyhlížení lepších časů.

Doslova žijící legendou je v Plzni žijící pankáč Jan Rampich, který se stýkal s lidmi kolem punku a undergroundu. Právě za to a svoji punkovou vizáž byl stíhán. V roce 1986 podepsal Chartu 77 a několik petic. Zúčastňoval se demonstrací v Praze, vydával časopis Pevná hráz, rozmnožoval a sbíral podpisy pod prohlášení Několik vět a byl členem Plzeňské iniciativy, za což si vysloužil . Mnohokrát byl zadržen a vyslýchán StB. Po listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra.

Členem odbojové skupiny Lidice byl za druhé světové války František Wiendl. Po únoru 1948 společně se svým otcem a členy původní protektorátní odbojové skupiny zahájili diverzní akce proti komunistům. Počáteční spontánní psaní hesel a šíření letáků přerostlo od převodů demokratů a komunisty pronásledovaných občanů přes hranice, do spolupráce s americkou rozvědkou CIC a agenty chodci. Přímo či zprostředkovaně napomohl 28 ilegálním přeshraničním převodům. Za to všechno byl odsouzen na 18 let těžkého žaláře a transportován na nucené práce do uranových dolů v Jáchymově. Stal se členem Konfederace politických vězňů a spoluzakládal klatovskou pobočku KPV.

Voják Patrik Štěpánek studoval v Plzni a bydlel na Plzeňsku. V lednu 2017 se stal příslušníkem 2. mechanizované roty 42. mechanizovaného praporu v Táboře a byl ustanoven do funkce střelce, později střelce-operátora. Zahynul letos v srpnu při teroristickém útoku na naše vojáky v Afghanistánu.