Srpnové události roku 1968 i oběti invaze připomenou v Plzni výstavy a pietní happening

„Politické události roku 1968 jsou a jistě ještě dlouho budou předmětem bádání i pří historiků. Pro naprostou většinu občanů Československa však takzvané Pražské jaro přineslo naději na svobodnější život a lepší budoucnost. Agrese 21. srpna byla pro ně proto šokem a velkou ranou do jejich životů. Občané naší země, včetně Plzeňanů, dali jasně najevo svůj odpor k invazi vojsk Varšavské smlouvy,“ řekl první náměstek plzeňského primátora Martin Baxa (ODS).

Část expozice bude umístěna v mázhauzu plzeňské radnice, druhou část budou tvořit panely umístěné v blízkosti Morového sloupu na plzeňském náměstí Republiky. Výstava bude zahájena 21. srpna v 16.00 hodin v mázhauzu radnice.

„Úvodní panely výstavy přibližují události jarních měsíců roku 1968, kdy vznikaly nové spolky s politickými ambicemi. Někdejší zakázané organizace, jako například Junák, se vracely na scénu a regionální média, která se stala nejvýznamnějším stimulantem a oporou takzvaného obrodného procesu v Plzni, otevírala případy perzekučních zásahů z 50. let 20. století,“ uvedl Adam Skála, vedoucí Archivu města Plzně. Na fotografiích je zde zachycen například majáles či oslavy osvobození americkou armádou.

Druhá, nejrozsáhlejší část výstavy, je věnována prvním dnům okupace. „Díky řadě místních fotografů, kteří svoje snímky uložili ve zdejších paměťových institucích, se podařilo do značné míry zdokumentovat průběh obsazování nejvýznamnějších úřadů a institucí ve městě, ale i další události,“ vysvětlil Adam Skála. Doplnil, že součástí výstavy je mimo jiné také uniforma generála Sovětské armády či sovětská vojenská vyznamenání, letáky distribuované okupačními orgány, ale i ty, které naopak okupaci odsuzovaly. Závěrečná část výstavy pak dokumentuje období počátku takzvané normalizace. Výstava v mázhauzu potrvá do 6. září, venkovní část bude k vidění do 20. září.

Okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy dokumentuje také výstava v prvním patře plzeňské radnice na náměstí Republiky 1, kterou připravila Územní organizace Vojenského spolku rehabilitovaných Armády České republiky Plzeň. Kromě událostí srpna 1968 také připomíná období normalizace včetně v armádě stále utajované akce Norbert a další akce Československé lidové armády z roku 1980 s názvem Krkonoše. Výstava zde potrvá do 31. srpna.

Západočeská galerie v Plzni se připojí k připomínce okupace 21. srpna v 17.00 hodin komentovanou prohlídkou výstavy v Masných krámech s názvem Anatomie skoku do prázdna. Představí rok 1968 a výtvarné umění v Československu. K vidění budou umělecká díla a realizace vzniklé jako bezprostřední reakce na násilné potlačení pražského jara vojsky Varšavské smlouvy. Tvorbu mnoha autorů tehdy poznamenala invaze i smrt Jana Palacha, Jana Zajíce i nastupující normalizace. Na komentovanou prohlídku naváže v Masných krámech od 18.00 hodin promítání dobových filmových materiálů, které vznikly v prvních dnech okupace v Plzni a na Klatovsku.

Pietní happening k uctění 137 obětí sovětské okupace se uskuteční od 19.00 hodin před Masnými krámy v režii fotografa Jaroslava Bárty, nakladatele a bývalého vedoucího katedry fotografie FAMU. „Navzdory spontánnímu nenásilnému odporu přinesla okupace mnoho nevinných obětí. Bylo zabito nebo na následky zranění zemřelo 137 československých občanů, jejichž jména dodnes nebyla dostatečně připomínána. Za aktivní účasti návštěvníků, formou pokojného happeningu a instalací před Masnými krámy chci připomenout všechny ty, kteří se stali oběťmi sovětské zvůle. Každý může uctít památku obětí napsáním jednoho jména na dlažbu před galerií a položit zapálenou svíčku. Cedulky se jmény a osudy všech obětí, potřeby na psaní i svíčky budou přichystány,“ dodal Jaroslav Bárta.