Stádo divokých koní na Šlovickém vrchu se poprvé setkalo s návštěvníky, ti za nimi mohou až do výběhu

Hřebečkové zvyklí na svůj menší výběh se zatím do volného prostoru příliš nehrnuli, možná jim bude trvat několik dní, než si najdou cestu ven. Lidé, kteří přišli událost sledovat, ale rozhodně nebyli ochuzeni o výjimečný zážitek. Chovatelé koní jim totiž umožnili přijít za stádem do jeho aklimatizační ohrady. Návštěvníci se tak dostali ke koním na vzdálenost dvou metrů. Hřebečkové se lidí vůbec nebáli a zvědavě si přišli všechny hosty prohlédnout. A když je návštěvníci přestali bavit, zase se rozběhli spásat houštiny. Je vidět, že aklimatizace na nové prostředí tedy proběhla v klidu a úspěšně.

Šlovický vrch je čtvrtou lokalitou v České republice, kde se začala k ochraně přírody a spásání invazivních druhů rostlin využívat pastva divokých koní. Skupina šesti hřebečků do Dobřan přijela z rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích. Zvířata bezplatně poskytla ochranářská organizace Česká krajina. Celý projekt pak realizovalo město Dobřany s podporou Plzeňského kraje.

„Koně nemají žádné speciální potřeby. Jedinou jejich potřebu je, aby je nikdo z návštěvníků ničím nedokrmoval. Aby tady někdo z „dobrého úmyslu“ nevysypal pytel jablek. A pak ty koně v hrozných bolestech zemřou na koliku,“ informoval staronový starosta Dobřan Martin Sobotka. Podle jeho slov je celé území pod kamerami. Ve stádě budou jen hřebci, kteří si v tomto počtu dokáží vybudovat potřebnou hierarchii i bez přítomnosti klisen, které jinak stádo řídí a vedou.

„Chceme ale stádo koní kombinovat ještě s dalšími býložravci tak, aby se doplňovala ta skladba a mozaika toho území, které se vypase. Budeme mít proto ještě asi kozy a ovce. Cílem koní je narušovat tady ty kulturní porosty, aby mohly vyrůstat i další. Zvířata to ale stejně nedokáží všechno spásat a zlikvidovat. Proto sem budou do terénu i nadále jezdit bojová vozidla pěchoty i offroady, aby strhaly drny a provedly další větší zákroky, potřebné k tomu, aby to území nezarůstalo,“ vysvětlil starosta. V době, kdy budou v areálu jezdit terénní vozidla, zůstane stádo koní v aklimatizační ohradě. Na hluk motorů jsou zvyklí z Milovic a vůbec jim nevadí.

Plzeňský kraj přispěl částkou 350 tisíc korun na zajištění vodního zdroje s nepřetržitým přítokem pro stádo koní v jejich výběhu. „Jedná se o jednu ze 119 přírodních památek, o které se Plzeňský kraj stará. Do budoucna budeme přispívat částkou 50 tisíc korun ročně na chod této přírodní památky, podobně jako přispíváme stejnou sumou i na všechny ostatní přírodní památky. Mně osobně se to moc líbí, je to unikátní záležitost. V našem kraji koně ve volné přírodě nikde jinde nejsou, zvyšuje to atraktivitu této lokality,“ doplnila radní kraje pro oblast životního prostředí Radka Trylčová (ODS).

Bývalé vojenské cvičiště Šlovický vrch využívala armáda od konce 18. století, vojáci ho opustili po roce 1989. Lokalitu pokrývá pestrá mozaika různých typů přírodních stanovišť. Objevují se tam krátkostébelné louky, porosty křovin, tůně, skály i malé lesíky, ale také opuštěný lom nebo zbytky starého sadu. Díky tomu v ní zůstaly podmínky pro život mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Z rostlin, kterých tam bylo v rámci průzkumu zjištěno více než 230 druhů, patří mezi nejzajímavější hrachor trávolistý nebo hvozdíček prorostlý. Z vzácných druhů hmyzu je Šlovický vrch domovem motýla modráska jetelového. V kalužích se rozmnožuje jedna z nejvzácnějších žab tuzemské přírody, kuňka žlutobřichá. Domov tam našli i vzácní korýši připomínající trilobity, ohrožení listonozi letní, ale i další, drobnější zástupci této skupiny, žábronožky letní. Z ptáků se na Šlovickém vrchu daří druhům, jako je krutihlav obecný nebo skřivan lesní, kteří obývají řídké lesy nebo jejich okraje.