Plzeňské právovárečné měšťanstvo požaduje vrácení pivovaru Plzeňský Prazdroj, podporu má i u vedení města

„Právovárečné měšťanstvo v Plzni získalo povolení k výrobě světoznámého piva Pilsner Urquell již v roce 1842. Když byl po II. světové válce tehdejší Měšťanský pivovar znárodněn, mělo se tak stát v rozporu s tehdejší znárodňovací legislativou a i s tehdy platnou Ústavou ČR,“ uvedl Ota Rubner. Právovárečné měšťanstvo v Plzni je přesvědčeno o tom, že nikdy nepřestalo být majitelem pivovaru, jehož nástupcem je dnes Plzeňský Prazdroj.

„Výměr, kterým byl v prosinci roku 1948 určen rozsah znárodnění, nepodepsal příslušný ministr, jak vyžadoval zákon, ale subalterní úředník. Řada nálezů Ústavního soudu ČR v obdobných případech jednoznačně potvrzuje, že rozhodovací pravomoc ve věcech znárodnění či jeho rozsahu byla svěřena výlučně do rukou ministra, jedná se tedy o zcela nicotný akt. Čili de iure ke znárodnění nikdy nedošlo. V souladu s řadou judikátů je tedy vlastníkem Plzeňského Prazdroje původní Právovárečné měšťanstvo v Plzni. Rovněž tehdy platná Ústava umožňovala přechod vyvlastňovaného majetku až po vyplacení náhrady. K tomu však nikdy nedošlo,“ konstatoval Karel Svoboda, předseda Správní rady Právovárečného měšťanstva v Plzni.

Snaha o nápravu křivdy nebyla zatím úspěšná ani po roce 1989, kdy byl pivovar nešťastně privatizován a po kauze známé jako České pivo se přes IPB dostal do vlastnictví společnosti Nomura. Ta ho později odprodala současným vlastníkům, společnosti SAB-Miller. „Stát prodal něco, co mu nepatřilo. Není možné říci, že pivovar někdo nabyl v dobré víře, protože na nejistý stav ohledně vlastnictví jsme všechny písemně upozornili, většina zájemců dokonce kvůli tomu ze soutěže vypsané Nomurou odstoupila,“ uvedl Svoboda s tím, že nyní je ideální situace k jednání o způsobu narovnání vztahů, protože současný vlastník ohlásil záměr firmu prodat.

„Chtěl bych na tomto místě jasně říci, že město postup právovárečníků podporuje a budeme za návrat tohoto rodinného stříbra zpátky do plzeňských rukou bojovat. Privatizace po revoluci nepřinesla zdaleka takové ovoce, v jaké jsme doufali. Ve srovnání s historickým přínosem původních majitelů měšťanského pivovaru to vychází ještě hůře. Máme analýzu, že nárok právovárečného měšťanstva je oprávněný a chceme jako plzeňští patrioti nápravu historické křivdy a návrat pivovaru Plzeňákům,“řekl primátor Plzně Martin Zrzavecký (ČSSD). Dodal, že město si nemůže dovolit nákup Plzeňského Prazdroje samo realizovat a dopisem premiérovi vyzval Vládu České republiky k zahájení konkrétního jednání, jež by mělo za cíl nákup ziskového a pro Českou republiku důležitého podniku.

Sdružení plzeňských právovárečníků má 225 členů, jedná se o majitele domů, které mají od krále Václava II. právo vařit pivo. Současné sdružení však nezahrnuje všechny původní majitele domů a všechny právovárečníky. Jsou u v něm i ti, kteří koupili právovárečné domy až po roce 1990 nebo 2000. O tom, zda ještě existuje právo várečné, se vedou právní spory. Hodně vlastníků domy prodalo, aniž si vymínilo, že tam toto právo zůstane. Stát v 90. létech minulého století umožnil právovárečníkům koupit si 12 procent akcií Prazdroje za nominální hodnotu, což bylo výhodné, protože cena akcií byla vždy výš. Akcie tehdy koupili všichni a po pěti letech je mohli prodat.

„Obhajujeme důsledně svou pozici v probíhajících soudních sporech. Máme zato, že všechny nároky byly v minulosti uspokojeny a charakter této aktivity je pouze spekulativní,“ uvedla k aktivitě právovárečníků mluvčí pivovaru Jitka Němečková. Společnost Plzeňský Prazdroj patří do druhé největší pivovarnické skupiny SABMiller, kterou má převzít světová jednička Anheuser-Busch InBev. Evropská komise podmínila schválení transakce tím, že Anheuser-Busch InBev prodá kvůli omezení dominance na trzích téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v Evropě, tedy i Prazdroj.