V nové spalovně komunálního odpadu se stříhala páska, na obzoru jsou však vleklé soudní spory o stavební povolení

„Uvedli jsme spalovnu do provozu, to dílo splňuje všechny ekologické limity, které jsou v mnoha parametrech ještě lepší, než se původně očekávalo. Veřejnost se rozhodně nemusí ničeho bát. Dnes tady stojíme, spalovna jede na plný výkon, auta sem přivážejí odpad a nikdo si toho ani nevšímá. Dílo se nám podařilo postavit tak, jak jsme si předsevzali, je kvalitní, moderní a v Evropě nic lepšího nyní nenajdete,“ konstatoval generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.

„Záležitosti kolem chybějícího stavebního povolení necháváme právníkům, my jsme splnili úkol valné hromady, tedy postavit toto zařízení. Teď nás pravděpodobně čeká celá řada vleklých soudních sporů,“ uvedl Drápela. Do spalovny se podle jeho slov posledních 14 dní naváží odpad. V rámci testování se už například vyzkoušelo maximum množství odpadu spáleného během jednoho dne, což představovalo objem 320 tun. „Povolení máme na spálení maximum 95 tisíc tun za rok. A to také dodržíme. Už se vozí odpad z celého regionu, máme smlouvy se svozovými firmami a jednáme o podpisu nových smluv,“ doplnil ředitel Drápela.

A jak se bude dál vyvíjet kauza kolem zrušeného stavebního povolení pro spalovnu? „Čekáme na nové rozhodnutí Středočeského kraje, protože jeho rozhodnutí bylo rozsudkem Krajského soudu v Plzni zrušeno. Obdrželi jsme rozsudek, který nyní pečlivě studujeme a zjišťujeme, co se plzeňskému krajskému soudu nelíbilo na procesním postupu Krajského úřadu Středočeského kraje. Středočeský kraj bude muset v rámci odvolacího řízení postupovat procesně podle stanoviska a pokynu plzeňského soudu. Ve lhůtě čtyř až pěti měsíců lze pak očekávat opětovné rozhodnutí Středočeského kraje,“ vysvětlil Robert Varga, právní zástupce společnosti Plzeňská teplárenská.

Plzeňská teplárenská má pravomocné povolení zkušebního provozu v délce jednoho roku, které skončí začátkem srpna 2017. „Předpokládáme, že do té doby bude opětovně rozhodnuto o odvolání proti stavebnímu povolení. Ze strany ekologických aktivistů očekáváme další žaloby proti pravomocnému rozhodnutí o povolení zkušebního provozu. Jsme připraveni na to, že se budeme soudit roky,“ dodal Varga.

U slavnostního stříhání pásky nechyběl samozřejmě plzeňský primátor Martin Zrzavecký (ČSSD), který nejprve zmínil pro spalovnu klíčový rok 2012, kdy zastupitelé Plzně schválili strategii teplárenské společnosti, jejíž součástí byl i projekt spalovny. „Konečně byl dokončen projekt, který je smysluplný, zacílený nejen na město Plzeň, ale i na celý region. Plzeň se tímto jasně postavila k tomu, že je krajskou metropolí a služby poskytuje nejen Plzeňanům, ale celému kraji. Spouštíme zkušební provoz nejmodernějšího zařízení, jež nemá v České republice obdoby. Můžeme hrdě konstatovat, že Plzeň a Plzeňský kraj je v tomto ohledu technologickým lídrem,“ uvedl primátor Zrzavecký.

„Potěšilo mě, že tým kolem Tomáše Drápely to nikdy nevzdal, i když byly velké problémy se soudy, potýkali se se správními orgány a ve finále i s dodavatelem stavby. Radost nemám z toho, co se ukázalo v průběhu stavby. A tedy, že v našem státě je strašně malá právní jistota. Prosím přítomné náměstky ministrů, apelujte na své šéfy a zákonodárce, aby se nemohlo stávat to, co se stalo Plzeňské teplárenské. Přestože jsme získali stavební povolení a byla stavba zahájena, je možné stavbu dál komplikovat,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS).

Hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs (ČSSD) zmínil, že region má nejmodernější spalovnu. „My tím ukončíme to barbarské ukládání komunálního odpadu do země. Boj s různými lobbistickými skupinami nebyl jednoduchý, věřím, že jste ho vyhráli a ještě vyhrajete,“ popřál všem kolem spalovny hejtman Šlajs.

Důvod ke spokojenosti může mít i bývalý předseda představenstva Plzeňské teplárenské Roman Jurečko (ODS), kterému se přes počáteční tuhý odpor podařilo prosadit netradiční vizuální podobu spalovny, která slaví úspěchy nejen u veřejnosti, ale i u odborníků na design. „Pamatuji si tu kancelář, kde proti mně stálo asi 30 lidí a říkali, že to má být funkční a že do takových průmyslových staveb nepatří nějaký design. Já naopak říkal, že by byla strašná škoda, když se staví něco na zelené louce, aby se tomu nevdechla nějaká myšlenka. Přišlo mi dobré postavit tady něco jiného, než na co jsme byli doposud zvyklí. Jsem rád, že se to podařilo. Byla to opravdu bitva,“ popsal boj o podobu spalovny Roman Jurečko.

Ten se nechal původně inspirovat projektem jedné paroplynové elektrárny pro ČEZ, který viděl v katalogu projektové kanceláře. „Ale to bylo hodně daleko od toho, co máme dnes v Plzni. Například ten komín, který se nezvykle rozšiřuje směrem nahoru a není klasický betonový. A bojovali jsme i o barevné provedení, neřešitelným problémem byla třeba ta červená linka. Jsem rád, že spousta lidí, kteří jedou okolo, vůbec netuší, že tento objekt je spalovna. A to bylo naším cílem,“ dodal Roman Jurečko.