Škodováci odhalili památník svým kolegům, kteří padli během druhé světové války

Nový památník je výsledkem mnoha let trvajících debat o vzniku důstojného pietního místa, které by připomínalo tragické oběti nacistické perzekuce stejně jako oběti spojeneckých náletů z řad zaměstnanců plzeňské Škodovky. Jedná se o kovový solitér vyvedený v industriálním duchu, který mimo jiné představuje průmyslový charakter místa. Památník je umístěn v areálu Škodovky tak, aby byl rovněž přístupný široké veřejnosti.

Na památníku je všech 398 jmen obětí druhé světové války z řad zaměstnanců společnosti. Jednalo se zpravidla o aktivní odbojáře, ale i oběti spojeneckých náletů na Škodovku. Materiálem zvoleným na výrobu pomníku je ocel pokrytá rzí, tedy tvrdý odolný kov, který nezáří novotou, ale naopak jej poznamenala historie. Za několik měsíců dostane povrch památníku patinu a díky tomu se zvýrazní jména vyrytá do kovu.

„Každý z nás se v životě dostane do situace, kdy se musí rozhodnout, jestli udělá nějakou oběť v zájmu dobré věci. Připomínka těch, kteří byli ochotni udělat oběť nejvyšší, tedy položit svůj život v zájmu svobody a dobré věci, je velice důležitá pro nás pro všechny. Pomník padlých škodováků nám připomíná zásadní kapitolu z historie, která významně poznamenala nejen Škodovku a její zaměstnance, ale vlastně celou Plzeň,“ říká Tomáš Krsek, předseda dozorčí rady Škoda Transportation, spoluzakladatel Nadace Krsek Foundation.

„Škodovka povstala jako Fénix z popela, prosperita Škody, je prosperitou města i Plzeňského kraje. Jeden dluh Škodovce zůstával. A to byl dluh hrdinům, které Škodovka dala tomuto městu i tomuto kraji. Dluh k lidem, kteří padli jako odbojáři v průběhu 2. světové války, kteří padli v době náletů na Škodovku. A dnešním dnem je ten dluh splacen. Tragické události druhé světové války je třeba mít neustále v paměti. Je třeba připomínat dalším generacím, jaké hrůzy se děly, jak lidé trpěli. A právě tento památník vytvořený současnými zaměstnanci Škodovky je symbolem utrpení, které zažili zaměstnanci závodů během náletů, a zároveň symbolem hrdosti současných zaměstnanců na historii,“ doplňuje hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard.

„Vždy jsem si říkal, že má většina Plzeňanů velmi blízký vztah ke Škodovce. Je to tak i v mém případě. Můj otec strávil celý život ve Škodovce. Nacházíme se v době, která je ekonomicky úspěšná, společnosti se daří. Ale jsou okamžiky, kdy je třeba si připomínat hodnoty. Naše společnost hodnoty ztrácí. A právě tento okamžik může bát jedním z okamžiků, kdy si ty hodnoty můžeme připomenout. Jsem moc rád, že právě zaměstnanci Škody Transportation vybudovali a připravili tento památník a za to jim patří poděkování,“ zdůraznil primátor Plzně Martin Zrzavecký (ČSSD).

Jedno vyryté jméno na pomníku hledal Stanislav Bukovský a našel ho ve spodní části památníku. „Otec mého kamaráda František Trčka zemřel při náletu na Škodovku. V odboji byl také můj otec, byl odsouzen k smrti a utekl z věznice, kde čekal na popravu, když byl nálet na Drážďany. Já osobně jsem dělal ve Škodovce a manželka také dělala celý život ve Škodovce,“ uvedl Stanislav Bukovský, který se zúčastnil slavnostního odhalení památníku.

V areálu Škody bylo v minulosti umístěno několik pamětních desek zaměstnanců, kteří zemřeli za druhé světové války. Ne všechny se ale dochovaly a každá měla jiný vzhled i použitý materiál, proto nakonec zvítězila myšlenka vybudovat nový památník, kde budou uvedena jména všech 398 obětí. Jednalo se zpravidla o aktivní odbojáře, ale i oběti spojeneckých náletů na Škodovku.

Mezi odbojáři byl například Antonín Burda, který byl za druhé světové války pověřen řízením odbojové činnosti ve Škodovce. Několikrát se mu podařilo uniknout před gestapem, nakonec byl ale zatčen a zastřelen. Dalším odbojářem byl Josef Kočárek. Tento vědec a významný zaměstnance Škodových závodů mimo jiné předal spojencům mimořádně významnou a technicky podrobnou zprávu o výrobě raketových střel V2, jedné z tajných nacistických zbraní, kterými chtěl Hitler zvrátit průběh války. Josef Kočárek byl v roce 1944 zatčen a nakonec se v terezínské pevnosti otrávil.