Plzeňané diskutovali o tristní kvalitě pitné vody v městských vodovodech

Plzeňany šokovala v říjnu 2011 Krajská hygienická stanice zprávou, že navýšila sedmkrát hygienický limit koncentrací pro pesticidní látky, které se ve vodě vyskytovaly, oproti platné normě pro pitnou vodu. Kromě pesticidů se však ve vodě vyskytovalo ještě množství léků, hormonů, ale i dalších látek, například kofeinu nebo postřiku na hubení plevele.

„Plzeň odebírá vodu pro svoji potřebu z řeky Úhlavy a v současné době nemá žádný záložní zdroj pitné vody. Na začátku toho všeho je velmi kvalitní a čistá voda v přehradní nádrži Nýrsko. Odtud teče voda v řece Úhlavě až do Plzně a cestou se velmi znečistí, především množstvím pesticidů spláchnutých z polí. Až v Plzni se pak tato voda musí složitě čistit v úpravně vody,“ uvedl zastupitel Suchý.

V kritických měsících, kdy hrozí akutní nebezpečí znečištění vody, prochází voda v plzeňské úpravně přes speciální GAU filtry, které si s pesticidy poradí. Přes tyto filtry však nelze vodu pouštět stále. Současné zařízení úpravny vody je pro současné potřeby zastaralé a nedostačující. Neustále se objevují nové a nové látky, které vodu znečišťují a které úpravna nedokáže likvidovat. Loni přes GAU filtry puštěné na plné výkon běžela voda podle Suchého od května do srpna. Kvalita vody tak nepřekročila navýšené hygienické limity, ale zcela v pořádku rozhodně nebyla.

Kvalita vody byl se měla zlepšit po roce 2015 kdy by se měla díky dotaci Ministerstva životného prostředí modernizovat podstatným způsobem úpravna vody. Současně s tím ovšem musí fungovat monitoring vody v řece, který by měl velmi rychle odhalit případné znečišťovatele, což se až do loňského roku nedělo.

„Na jaře, když přijdou lijáky, spláchne se do řeky obrovské množství pesticidů, které používají zemědělci na hnojení. Hlavní znečištění souvisí s hnojením řepky a kukuřice. Monitoring toků má zjistit zdroje největšího znečištění a na místo pak okamžitě vyrazí kontrola, která odhalí druh použité škodlivé látky a na to pak bude reagovat úpravna vody. Loni se nám podařilo zajistit tento monitoring od dubna a pokračovat se v něm bude i v letošním roce,“ uvedl zastupitel Suchý. Na řešení kritické situace začal spolupracovat kraj, město Plzeň, vodárna i povodí a také jednotlivé obce s rozšířenou působností. Až do loňského roku, kdy se začalo upozorňovat na tragickou kvalitu vody v plzeňských vodovodech, se však nic podobného nedělo.

Podle Suchého je v současné době velkým problémem ochranné vodohospodářské pásmo, které je nedostatečně velké. Zemědělci hospodařící s pesticidy se tak dostávají příliš blízko k toku řeky a umožní tak její znečištění. Ochranné vodárenské pásmo by se tak mělo podstatně rozšířit. Jak už bylo řečeno, Plzeň nemá kromě vody z řeky Úhlavy žádný náhradní zdroj pitné vody. Plzeň nemá jako ostatní velká města vlastní přehradu, ze které by se brala čistá voda. Pokud by se stala na řece nějaká zásadní havárie, je město odříznuto od vody. Město uvažovalo o zřízení záložního zdroje pitné vody z nádrže České údolí, ale i tam je velmi špatná kvalita vody. Mnohem lepším řešením by bylo vést vodu z přehradní nádrže Hracholusky, ale problémem je příliš velká vzdálenost a na stavbu tohoto charakteru nejsou a ani nebudou potřebné finance.