Jsme televize vašeho kraje

Starostové brdských obcí žádají kraj, aby neustoupil v kauze dělení bývalého vojenského prostoru

Strašice, publikováno 12.02.2013, autor: Richard Beneš

Vojenský újezd Brdy - ilustrační foto | Autor: Archiv Regionpodlupou.cz

Starostové 20 brdských obcí nacházejících se na území Plzeňského kraje požádalo dopisem hejtmana Milana Chovance (ČSSD), aby úřad setrval na svých požadavcích a neustoupil hejtmanovi Středočeského kraje v kauze dělení vojenského prostoru Brdy, který bude armáda vracet civilní správě. Starostové požadují, aby kraj respektoval rok staré usnesení rady a zastupitelstva, podle kterého by se obcím vrátila jejich katastrální území tak, jak to bylo před rokem 1949, než vznikl vojenský prostor. O dopisu informoval starosta Strašic Jindřich Hahner (ODS) a Jaroslav Perlík, předseda Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje.

Letos v lednu se sešel hejtman Chovanec se svým středočeským protějškem Josefem Řihákem (ČSSD), aby společně projednali, jak bude vypadat územní členění bývalého vojenského prostoru po roce 2015, kdy jej armáda opustí. Zatímco Plzeňský kraj zastává názor Ministerstva obrany, které hodlá vrátit území podle historických katastrů oběma krajům, Středočeský kraj je proti a chtěl by získat celé území pro sebe. To se ovšem nelíbí starostům obcí z Plzeňského kraje. Podle nich se jedná o iniciativu bývalého starosty Příbrami Řiháka, který se tak snaží převést správu celého prostoru pod Příbram, která už zřejmě nemá žádné rozvojové území a ráda by získala rozhodující vliv na tom, co se bude dít v bývalém vojenském prostoru.    

„Bylo by tragédií, kdyby měl Středočeský kraj celé území ve své správě. Nyní nám vojenský újezd zajišťuje nějakou ochranu našich území. Pokud by je ale spravovala nějaká civilní obec, tak máme obavy, že bychom se stali rukojmími,“ komentoval aktuální dění starosta Strašic Jindřich Hahner. Pod dopis starostů se podepsali také obce z Plzeňského kraje, které se nachází v těsné blízkosti Brd, obce napojené na páteřní vodovod ze Strašic do Rokycan a také obce i města v povodí Klabavy a Bradavy, požadující lepší protipovodňovou ochranu a vybudování suchého poldru. Zrušení vojenského újezdu se dotkne deseti obcí Plzeňského kraje. Jedná se Borovno, Dobřív, Mirošov, Míšov, Skořice, Spálené Poříčí, Strašice, Štítov, Těně a Trokavec. Těm by se podle požadavku kraje mělo vrátit katastrální území, které jim patřilo před vyhlášením vojenského újezdu.

O rozdělení bývalého vojenského prostoru budou na podzim rozhodovat poslanci a následně i senátoři. Vedení Plzeňského kraje již avizovalo, že plánuje jednání s poslanci, senátory i se starosty obcí, zákonodárcům pak bude tlumočit stanovisko kraje. Rozhodně se prý nechystá najímat lobbisty, aby obíhali poslance z jiných regionů a přesvědčovali je, aby hlasovali pro návrh Plzeňského kraje. Hejtmani Chovanec a Řihák se dohodli na tom, že oba kraje vytvoří pracovní skupinu, která bude posuzovat otázky ochrany životního prostředí, bezpečnosti a regionálního rozvoje. Shodují se také ohledně zřízení CHKO Brdy na tomto území o rozloze 380 kilometrů čtverečních.

Všichni starostové shodně odmítají vstup developerů do Brd, kteří by tam chtěli stavět hotely nebo sportovní centra, ostatně zatím nezaznamenali z této strany žádný tlak. Rozvoj oblasti by stejně schvalovala správa Chráněné krajinné oblasti Brdy, která tam vznikne už příští rok. V současné době ve vojenském prostoru pracují pyrotechnici, kteří tam čistí od munice území 550 hektarů dopadových ploch. Vyčistění prostoru může stát až kolem 1,5 miliardy korun, na což ani jeden kraj nemá peníze. Zajištění likvidace munice budou proto kraje požadovat od státu.

Fotogalerie

Vojenský újezd Brdy - ilustrační foto | Autor: Archiv Regionpodlupou.cz