Radní kraje rozhodli o zakázce na odstranění staré ekologické zátěže v Plzni-Libušíně
Plzeňský kraj, publikováno 07.04.2013, autor: Richard Beneš
![Odstraňování starých ekologických zátěží stojí miliony korun | Autor: Richard Beneš](/nahled-900-0/fotky/1602.jpg)
O zadání veřejné zakázky na sanaci kontaminovaného území Plzeň – Libušín rozhodla v pondělí Rada Plzeňského kraje na svém mimořádném jednání. Areál bývalého podniku Prádelny a čistírny Plzeň a domovní studny v jeho okolí jsou desítky let znečištěny chlorovanými uhlovodíky. Likvidace této zátěže bude stát téměř 46 milionů korun, přičemž z 90 procent bude hrazena z Operačního programu Životní prostředí a deset procent půjde z rozpočtu Plzeňského kraje. Oblast by měla být zbavena znečištění do konce září 2015.
V plzeňských prádelnách a čistírnách se v letech 1969 - 1990 čistily oděvy chlorovanými uhlovodíky a ropnými látkami. Právě tyto chemikálie se staly hlavním zdrojem znečištění horninového prostředí a podzemních vod v této oblasti. Výskyt chlorovaných uhlovodíků byl zjištěn i ve studnách u rodinných domů ve vilové čtvrti pod areálem prádelen.
„Jako nejvhodnější řešení se jeví odstranit znečištění ve zdrojových oblastech, tedy v areálu prádelen, kde docházelo k únikům chlorovaných uhlovodíků. Náprava bude spočívat v odtěžení kontaminované horniny a jejím zneškodnění v souladu s platnými právními předpisy, zavezení jámy inertním materiálem, odčerpání a vyčištění kontaminovaných podzemních vod a využití inovativních postupů ke snížení koncentrace znečištění,“ vysvětlila mluvčí kraje Šárka Stará.
Dalšími „ekologickými bombami" v regionu jsou například skládka v Ledcích, úložiště polychlorovaných bifenylů v Holostřevech na Tachovsku, zátěže v Amati Stříbro, Lachemě Kaznějov, stavebním podniku ve Zruči a především pak v Kolovči na Domažlicku. Tam se ekologická zátěž nachází v bývalém areálu výrobního družstva Chodských pletáren. Ty od 70. let minulého století do roku 2005 vedle textilní výroby provozovaly i chemickou čistírnu oděvů, v níž se jako čistící medium využíval tetrachlorethylen, který se dostal do podzemních vod ve studnách u rodinných domů ve staré zástavbě. V tomto případě se náklady na likvidaci ekologické zátěže odhadují na zhruba 18 milionů korun v průběhu čtyř let.