Stovka starostů z regionu řešila dopady novely zákona o veřejných zakázkách

Dopady přes rok platné novely zákona o veřejných zakázkách na vypisování zakázek v regionu hodnotila stovka starostů obcí Plzeňského kraje na svém setkání v Plzni. Mimo jiné se starostové také dozvěděli, jaké mají možnosti pro efektivní zadávání veřejných zakázek, zejména nastavení kvalitativních kritérií.  

„Veřejné zakázky jsou klíčovým nástrojem pro oživení ekonomiky. Navíc investice státu, kraje i obcí vedou k naplňování jejich poslání, plnění služby občanům. Díky veřejným zakázkám se budují silnice, staví a rekonstruují školy, školky, nemocnice a nabízejí tolik potřebná pracovní místa,“ říká hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec (ČSSD). Jeho slova potvrzují i data agentury ppm factum z průzkumu mezi veřejností. Podle 61 procent dotázaných by stát měl investovat především do rozšíření a oprav silnic a dálnic, 55 procent by si přálo investice do budování i vybavení škol a nemocnic.

Diskuzi nad možností nastavit jiná kritéria, než je pouze cena, se věnují zadavatelé i média minimálně od začátku platnosti stávající podoby zákona o veřejných zakázkách.  „Mezi zadavateli panuje obava stanovit taková kritéria, podle kterých by vybírali jinak než na základě ceny. Přitom ekonomická výhodnost, a tedy zhodnocení i dalších kritérií, je jedna ze dvou možností, podle jakých vítěze vybírat,“ popisuje možnosti výběru vítěze u veřejných zakázek Dan Ťok, předseda Platformy pro transparentní veřejné zakázky. „Podle dat Ministerstva pro místní rozvoj nelze tvrdit, že by po uvedení zákona v platnost pokleslo množství veřejných zakázek. Jednak se zadavatelé před vstupem zákona v platnost předzásobili, což je jev i z minulosti zcela běžný, a za druhé se na zadávání projevila i ekonomická krize a pokles prostředků v rozpočtech,“ dodal Ťok.

Přítomným starostům poskytla právní rady Adéla Havlová z právní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Podle jejích slov je při volbě mezi výběrem podle nejnižší ceny, nebo podle ekonomické výhodnosti příliš často užívána nejnižší cena, a to zejména pro jednoduchost a transparentnost hodnocení. Hodnoticí kritéria však vždy musí odrážet vztah užitné hodnoty a ceny. Zadavatelé by k hodnocení pouze na cenu měli přistupovat pouze tam, kde jiná kritéria pro výběr skutečně nehrají roli. „Při projednávání nových zadávacích směrnic EU dokonce padl i návrh, aby výběr pouze podle ceny nebyl možný. To by však byl druhý extrém, neboť v některých veřejných zakázkách má hodnocení na cenu své opodstatnění. Oproti tomu se velmi málo využívá jednací řízení s uveřejněním, které se hodí pro celou řadu zakázek na služby. Je nejlepší formou výběru, zejména pokud povaha služeb neumožňuje dostatečně přesně vymezit předmět zakázky předem,“ upozorňuje Adéla Havlová.

Veřejné zakázky čeká nyní napínavý konec roku. V současnosti je schválen pokles limitů, při kterých se musí přistoupit k vypsání veřejné zakázky. U stavebních prací by to od ledna příštího roku měl být milion korun, oproti stávajícím třem milionům. Protože příslušná novela zastavující tento pokles spadla s rozpuštěním Poslanecké sněmovny pod stůl, je novela nově předkládána formou mimořádného zákonného opatření: vládní návrh by měl nejprve schválit Senát a po volbách i nová Poslanecká sněmovna. „Je otázkou, zda je celý proces zvládnutelný i s podpisem prezidenta do konce roku 2013. V opačném případě by citelně přibylo projektů, ke kterým by bylo potřeba vypisovat veřejné zakázky,“ uzavírá hejtman Milan Chovanec.