Archeologové ze ZČU odkrývají v Letech u Písku pozůstatky bývalého koncentračního tábora pro Romy
Plzeň, publikováno 15.07.2017, autor: Richard Beneš
Tým archeologů pod vedením Pavla Vařeky z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni mapuje přesnou polohu bývalého tábora z 2. světové války v Letech u Písku a studuje jeho materiální pozůstatky. Archeologové kopou sondy v severozápadní části tábora na pozemcích obce Lety vně vepřína. Pozůstatky po objektech bývalého protektorátního koncentračního tábora pro Romy tyto sondy odhalily.
„Odkryv ověřil polohu tábora, zjistil charakter a rozsah jeho pozůstatků, které se pod úrovní dnešního terénu dobře dochovaly. Jednoznačně jsme dokázali, že pozůstatky tábora skutečně existují. Podařilo se také získat nálezy poskytující bezprostřední svědectví materiální povahy o životě vězňů. Artefakty, které jsme objevili, představují většinou zbytky šatů vězňů,“ shrnuje dosavadní výsledky výzkumu archeolog Pavel Vařeka z filozofické fakulty. Archeologové našli i knoflíky nebo podkůvky z bot. Nálezy předají Muzeu romské kultury v Brně. Výsledky výzkumu poskytnou podklady, které lze využít pro návrh vyhlášení tábora v Letech za kulturní památku. V současnosti je kulturní památkou pouze hřbitov obětí s památníkem.
Výzkum na louce, která patří obci, začal na podzim. Výzkumníci se nedostali dovnitř vepřína Lety, který stojí na většině rozlohy tábora. Výsledky ale potvrzují, že se tábor nacházel v místech, kde nyní tento objekt stojí.
Terénní archeologický výzkum je součástí projektu, na jehož řešení se podílí šest evropských univerzit. Projekt se zaměřuje na komparativní výzkum evropských pracovních, internačních, koncentračních, zajateckých a vyhlazovacích táborů z 20. století.
Soukromý vepřín na místě bývalého koncentračního tábora dlouhodobě vyvolává kontroverze. Současná vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) už dřív deklarovala zájem vepřín odkoupit. V současnosti o tom s majiteli jedná. Konkrétní cena zatím nepadla, jednalo se spíš o modelech, jak ji stanovit.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
Fotogalerie
