Experti chystají opatření, která mají zlepšit kvalitu vody v přehradě Hracholusky
Plzeň, publikováno 03.12.2018, autor: Richard Beneš
Do tří etap by se měla rozdělit opatření, jejichž cílem je zlepšení kvality vody v přehradní nádrži Hracholusky. Ukázala to studie, kterou zadal vypracovat Plzeňský kraj na základě požadavků obcí. Největší vodní plocha v kraji se potýká s výrazně zhoršenou kvalitou vody v důsledku přemnožení mikroorganismů, zejména pak sinic a zelených řas. Výsledkem je pak zelený zákal. Úplně na začátku bylo potřeba najít a pojmenovat původce všeho zla.
Nejvýznamnější látkou, která znečišťuje vodu a umožňuje růst sinic a řas je fosfor, který pochází z měst, obcí, průmyslových závodů a zemědělských objektů. Už dva roky se problematikou zabývá pracovní skupina. „Prvním a nezbytným krokem bylo ve spolupráci se státním podnikem Povodí Vltavy spuštění rozsáhlého monitoringu jakosti povrchových a odpadních vod v povodí vodní nádrže Hracholusky. Tento rozšířený monitoring probíhal od dubna 2017 až do konce března 2018 a týkal se více než 30 profilů na tekoucích vodách, osmi rybníků a 24 čistíren odpadních vod,“ vysvětluje radní pro oblast životního prostředí Radka Trylčová (ODS).
Studie se nejprve na základě monitoringu a sběru dat získaných od obcí a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury zaměřila na specifikaci významných zdrojů živin nacházejících se v povodí nádrže. „Osloveno bylo celkem 73 obcí v Plzeňském a 13 obcí v Karlovarském kraji. Dílčí závěry studie poukázaly na převažující vliv komunálních zdrojů,“ pokračuje radní. Podařilo se rozlišit přítoky řeky Mže či samotné nádrže, které jsou významným zdrojem fosforu. Jedná se o Hamerský potok, Horní Úhlavku či Sedlišťský potok. Na druhé straně jsou pak přítoky, které jsou schopny fosfor zadržovat a tentokrát jde o Kosový potok a Úterský potok.
Jako první má přehradu zachránit budování kanalizací s připojením na čistírny odpadních vod, modernizace stávajících čistíren a dostavba kanalizace. Dále pak opatření k řešení úniků na kanalizacích, týká se většinou větších sídel, a to měst a obcí, vybavených jednotnou stokovou sítí.
Další významnou skupinou jsou opatření na rybnících v povodí vodní nádrže Hracholusky, které se intenzivně využívají pro chov ryb a vodní drůbeže. Posledním typem opatření jsou v rámci studie individuální zdroje znečištění. Tato skupina zahrnuje zejména otázku nakládání s odpadními vodami v bezprostředním okolí nádrže.
„Co se týká financování navržených opatření, lze předpokládat využití finančních prostředků z národních či evropských zdrojů, kdy žadateli o dotaci budou jednotlivé obce. Plzeňský kraj se na financování bude částečně podílet zejména prostřednictvím stávajících dotačních programů v oblasti vodohospodářské infrastruktury,“ dodává Radka Trylčová s tím, že v dotačním programu kraje budou nastaveny zvláštní parametry pro obce v okolí vodního díla.
Fotogalerie
