Prezidentský kandidát Přemysl Sobotka krmil v Plzni nosorožce a řádil na rotační koloběžce

Kandidát na prezidenta Přemysl Sobotka nejprve diskutoval se studenty gymnázia v Blovicích a pak vyrazil do plzeňské zoo, kde se stal patronem největšího obyvatele, kterým je osmiletý indický nosorožec Baabuu. „Ještě nikdy jsem nebyl tak blízko, tak veliké tlamy,“ komentoval s úsměvem neobvyklé setkání s obrovitým nosorožcem Přemysl Sobotka, který zvíře krmil z ruky mrkví.

„Původně jsem projevil přání, stát se v zoo patronem jezevec, což má mé osobní pozadí, protože v Harrachově bojuji s jezevcem, který se mi nastěhoval z lesa na zahradu a ryje mi tam. V prezidentských volbách zase bojuji s Milošem Zemanem, který se sám nazývá jezevcem z Vysočiny. Bohužel jezevec není v zoo k dispozici. Ale tento obrovský a opancéřovaný nosorožec je pro mě velkým tématem, protože pevně věřím, že za 450 dní, kolik trvá březost nosorožce, bych se jako jeho patron mohl vrátit do zoo na křtiny a stal se kmotrem jeho malého potomka, který by se mu s partnerkou narodil. Plzeňská zoo je úžasná, patří poděkování všem, kteří se zde o tu krásu starají,“ řekl Sobotka.

Prezidentský kandidát Sobotka se ukázal jako veliký frajer, protože ještě ve výběhu nosorožce sáhl do peněženky, vytáhl dvě tisícovky a přispěl na stravu zvířete, jehož se stal patronem. Něco takového v zoo nestává každý den.

Ze zoologické zahrady se Sobotka s doprovodem přesunul do plzeňského Techmanie Science Centra, které je nejlepším v republice. Je založeno na expozicích složených z interaktivních exponátů, jež herní formou přibližují určitý matematický či fyzikální princip. Interaktivnost spočívá v tom, že návštěvník svojí činností exponát „rozhýbe“, tak aby se prostřednictvím daného děje ukázal vlastní princip. Na vlastní kůži si Přemysl Sobotka odvážně vyzkoušel například rotující koloběžku.

Během návštěvy Plzně se Sobotka dozvěděl, že mu los přisoudil v prezidentských volbách číslo pět. „S výsledkem losování jsme spokojený, v mém volebním programu mám část nazvanou „Pět proti, pět pro,“ pětku tedy považuji za dobré číslo. Jedinou pětku, kterou jsem kdy dostal během mého studia, byla od mého otce kantora, jenž mě učil zeměpis. Řekl jsem mu tehdy několik šíleností, tak mi napsal pětku do žákovské, doma to jako otec řádně podepsal. Bylo to ojedinělé setkání s touto známkou. Protekce v případě otce byla spíše záporná, než pozitivní,“ dodal Přemysl Sobotka.